„Nijak zvlášť to neprožívám. Jdu do práce jako každý jiný. Rozdíl je jen v tom, že v ní jsem čtyři týdny. Ale na oplátku mám pak měsíc volno,“ zlehčuje zaměstnanec společnosti Huisman ze Sviadnova na Frýdecko-Místecku své dlouhé odloučení.

Pevninu v Česku vyměnil za lodní palubu naftových či plynařských společností poprvé letos v únoru. Každý druhý měsíc teď v různých koutech světa dohlíží na to, aby systém, kterým se řídí zařízení na pokládání potrubí či vrtání do mořského dna, pracoval tak, jak má.

Na pokládkovou loď kotvící asi 220 kilometrů od pobřeží západní Austrálie se vrací 4. prosince.

Kapra a salát na Štědrý den letos asi neochutná

Kapra a salát na Štědrý den letos asi neochutná.

FOTO: archiv Vojtěcha Pichla

„Huisman vyrábí hodně právě pro námořní průmysl, proto to obnáší práci na lodích. Naším úkolem je, aby zařízení fungovalo co nejlépe. Snažíme se po předání zákazníkovi systém doladit přímo na lodi,“ popsal šestatřicetiletý programátor řídicích systémů Pichl.

Z Huismanem se dostal do míst, o kterých jiní jen sní. „Ale žádná dovolená to není. Po příletu většinou přespíme na pevnině jednu noc, další den ráno nás vrtulníkem transportují na loď,“ popsal Vojtěch Pichl. A tam už čeká Pichla i zbytek mezinárodní posádky tvrdá práce. Den za dnem, dvanáct hodin v kuse.

„Volného času moc není, po čtyřech týdnech už to opravdu stačí a těším se domů. Na druhou stranu je skvělý pocit vidět, že zařízení pracuje tak, jak má. Když produkce běží bez problémů, je to hřejivý pocit,“ svěřil se Vojtěch Pichl.

První Vánoce na moři

Když se volná chvilka najde, věnuje ji inženýr z Huismanu dobrému filmu či cvičení v posilovně. Pravidelně telefonuje domů manželce. „Vím, že to má mnohem horší než já. Pracuje ve školce a o víkendech bývá doma sama. Sama bude i o Vánocích, protože budu na moři u Austrálie. Slíbili jsme si, že je oslavíme hned, jak se vrátím,“ přiblížil Vojtěch Pichl.

Kapra a salát tedy na Štědrý den letos asi neochutná. V Austrálii se jí krůta, ryby a mořské plody či švestkový pudink. A ačkoliv bude Vojtěch Pichl na lodi, nedopřeje si ani kapku alkoholu. „Žádný alkohol, na lodi ho nenajdete. Zato jídlo je tam výborné,“ přiblížil.

„Na kvalitu jídla dbají stejně jako na bezpečnost. Ta je na prvním místě. Všechno musí přesně klapnout. Když jsem přiletěl na loď poprvé, tempo práce se mi zdálo nesmírně pomalé. Ale pochopil jsem, že je to nezbytné. Nikdo nechce nic podcenit, udělat chybu. Každá hodina provozu je nesmírně drahá,“ řekl Vojtěch Pichl a popsal, jak se potrubí na dno oceánu pokládá: „Způsoby jsou dva. Buď jsou trubky namotané na 20metrové cívce a pak to jde docela svižným tempem, nebo se na moři svařují rovné trubky. Jedna 60metrová trubka se pak pokládá až dvě hodiny,“ přiblížil.

Domů do Frýdku-Místku se vrátí počátkem ledna. „Návraty jsou až překvapivě snadné, jako bych odjel včera. Ale vím, že tuto práci do důchodu dělat nebudu. Až přijdou děti, tak s nimi chci být. Minimálně prvních pár let. Kdybych odjel, nebylo by to vůči manželce fér. Kolega, se kterým se střídáme, má dvě dcery. Pro něj jsou odjezdy těžší,“ pověděl Vojtěch Pichl.