Neandertálské děti rostly rychleji, dospívaly dříve a dospělí neandertálci zřejmě žili kratší dobu a dříve umírali. A rychlý vývoj zřejmě také souvisí s tím, proč měli slabší mentální funkce než člověk Homo sapiens.

Neandertálský vývoj se zřejmě více podobá současným šimpanzům a jiným velkým opům. Ti tráví kratší čas v děloze, rychleji rostou a dříve dospívají. Člověk druhu Homo sapiens si v tomto ohledu dává načas nejvíce.

Experti z Harvardské univerzity teď zkoumali zuby neandertálského dítěte, jehož ostatky byly objeveny asi před sto lety v Belgii. Ze zubů lze totiž vyčíst věk a vývoj člověka jako z pařezu stromů. A podle nové analýzy nepatřily ostatky dítěti pětiletému, jak se dosud soudilo, ale pouze tříletému. Jinak řečeno, neandertálec ve věku tří let vypadal fyzicky tak vyspělý, jako dítě rodu Homo sapiens v pěti letech.

V našich stoličkách se ukrývá "rodný list"

„Zuby jsou významným svědectvím času, nesou každý den růstu a vývoje, jako to vidíme na kruzích pařezů. Ještě zajímavější je ale fakt, že naše první moláry (stoličky) obsahují drobný rodný list a odhalení tohoto rodného listu umožňuje vědcům spočítat, jak starý ten mladý jedinec byl, když zemřel,“ tvrdí doktorka Tanya Smithová z Harvardské univerzity.

Moderní lidé tak zvolili při vývoji strategii „růst pomalu a zemřít starý“, zatímco u neandertálců bylo strategií „růst rychle a zemřít mladý“.