Článek
Možná až moc bystrou myslí, jak se podle svých slov nedávno přesvědčila její dcera Dagmar Lysá. „Přišla jsem z obchodu a jak jsem zvyklá, nechala jsem tašku s nákupem v kuchyni. Maminka začala porovnávat obrah tašky s účtenkou a najednou mi říká, prý kde mám ty dva chleby. Tak jsem musela zpět do obchodu, napravit nesrovnalost,“ řekla dcera oslavenkyně.
A stejně, jako snadno bez brýlí přelouská účtenku od nákupu, tak oslavenkyně zvládne ostřížím zrakem přehlížet květinové záhony ve dvoře domu. „Máš tam mšice. Roste ti tam plevel,“obrací se často na dceru žena, která má v rodném listu v kolonce rok narození číslici 1903. „Zažila jsem deset prezidentů a Franc Josefa,“ usmívá se stařenka, pocházející z devíti sourozenců. Je z nich nejstarší. Z pěti chlapců a čtyř děvčat dnes žije jen ona a její nejmladší sestra. Místo po sourozencích ale zaplňují její dvě dcery, čtyři vnoučata a dvě pravnoučata.
Oslavenkyně chodila na obchodní školu v nedaleké Břeclavi a poté se ještě vyučila švadlenou. V roce 1921 dokonce vyrazila za prací do Vídně. Pak se dala do obchodu. Vyhlédl si ji místní obchodník v jehož obchůdku s hospodou prodávala. Později obchod koupila. Se svým mužem, kterého si vzala v pětatřiceti letech, pokračovala v živnosti až do okamžiku, než ji v padesátých letech musela dát pod křídla vznikající Jednoty. I pak zůstala obchodu věrná. Prodávala až do svých dvaašedesáti let. Objekt, kde stávala původní prodejna, srovnali před čtyřiceti lety se zemí a na jeho místě stojí jejich rodinný dům
A recept na dlouhověkost? Neexistuje. „Žádné diety. Maminka je nevybíravá. Jí vše, ráda sáhne i po prorostlém mase a po uzeném. A taky je na sladké, nikdy neodmítne, když přinesu domů zmrzlinu nebo nanuk. Dnes už hůře slyší, ale jinak je fit. Ráda vzpomíná na doby, kdy byla mladá,“ prozradila dcera.