Již dříve byly objeveny oblasti, jež neobsahují žádné galaxie, hvězdy nebo planety, ale při srovnání s tou současnou jde o "trpaslíky".

"Nejenže vůbec nikdo předtím nenašel takové prázdné místo, ale nikdy jsme dokonce neočekávali, že jednou něco takového objevíme," říká Lawrence Rudnick z University of Minnesota.

Astronomové objevují již řadu let podobné oblasti "ničeho", ale až doposud se jednalo o regiony podstatně menší. Podle teorií má navíc počet takových prázdnot s jejích rostoucím průměrem klesat.

Objev byl učiněn pomocí přehlídky oblohy v rádiovém oboru NRAO VLA Sky Survey, probíhající na radioteleskopech VLA (Very Large Array). Zkoumaná oblast se nachází v souhvězdí Eridanus a astronomové ji považovali za podezřelou již dříve na základě měření družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotopy Probe), která odstartovala do vesmíru v roce 2001.

Na mapě kosmického mikrovlnného pozadí (CMB), které je pozůstatkem Velkého třesku, odhalila WMAP chladný bod právě v souhvězdí Eridanus. Mapa kosmického mikrovlnného pozadí ukazuje struktury, které existovaly ve vesmíru jen několik set tisíc let po Velkém třesku.

Oblast se nachází asi 6 až 10 miliard světelných let od Země a její objev bude mít zásadní vliv na současnou kosmologii a astrofyziku, potvrzuje totiž významnou úlohu temné energie.

Jakmile se foton dostane k velmi hmotným objektům, jakými jsou kupy galaxií, získá díky jejích gravitaci energii. Jakmile foton kupu opustí, začne energii opět ztrácet. Její hodnota se ale nevrátí zpět, nýbrž zůstane nepatrně větší. Pokud ovšem foton proletí prázdným prostorem, ztrácí průběžně energii a my ho pak na Zemi pozorujeme jako "chladnější". Tohle ale platí pouze v případě, že připustíme existenci tzv. temné energie, odpovědné za zvětšující se rychlost rozpínání vesmíru.