Grimaldi upozornil například na mravence, kteří mají svou nezastupitelnou roli v současných, ale i minulých ekosystémech. Přitom mravenci na planetě nebyli vždycky. "Až do doby před 110 miliony let neexistovali a je jisté, že jejich objevení se a jejich ekologická úloha znamenaly revoluci," poznamenal paleontolog, který v současnosti zkoumá evoluční historii jantaru v Barmě.

Nikoliv lidé, ale hmyz jako takový na planetě velí, "protože jsou skupiny hmyzu, které zpracovávají organickou hmotu, a způsobují tak například, že může posloužit k vytvoření nových rostlin". Paleontolog poukázal na termity, kteří "kdyby zmizeli z planety, nastal by neuvěřitelný ekologický chaos. Tak důležité ekosystémy jako pralesy by zkolabovaly a my bychom se stali svědky obrovské krize".

"Pro lidi by to byla katastrofa, změnil by se kyslík, režim dešťů, ztratili bychom velké množství druhů rostlin," připomněl vědec. Mravenci jsou také největšími přemisťovači materiálu na Zemi", doplnila paleontoložka z barcelonské univerzita Carmen Sorianová.

Důležití jsou i švábi a mouchy

"Systém by se však zhroutil i bez hmyzu jako jsou mouchy nebo švábi, o nichž si všichni myslí, že jsou to odporní a hrozní tvorové, a chtějí je vyhubit. Ale kdyby muší larvy nezpracovávaly všechny ty zbytky, které vznikají z organického materiálu, systémy by zkolabovaly," vysvětlila.

Podle Grimaldiho "je hmyz pravděpodobně nejvýznamnější živá forma na planetě, jelikož reguluje velké systémy recyklace a výroby hmoty".

Bernhard Misof ze zoologického muzea v německém Bonnu připomněl, že "ze dvou miliónů druhů hmyzu, které byly popsány, je známa evoluce u pouhých dvaceti procent, takže je stále na čem pracovat".

Kongres 120 paleontologů, entomologů a znalců ekosystémů z dvaceti zemí světa se koná v baskickém městě Vitoria až do středy.