Článek
Ochota lidí cestovat za prací je u nás tradičně nízká. S růstem nezaměstnanosti v letech 2010–2013 sice trochu stoupla, ale lze očekávat, že v současné době, kdy je lidí na trhu práce nedostatek, zase bude klesat.
Unikátní situace je v příhraničí s Německem a Rakouskem, kde lidi motivuje k dojíždění vyšší úroveň platů na druhé straně hranice.
Dojíždí pětina lidí
„Podle nedávno zveřejněných údajů každodenně dojíždí do práce přibližně milión lidí, což odpovídá pětině populace v produktivním věku. I když na náš server chodí převážně lidé, kteří práci hledají, překvapilo nás vysoké procento těch, kteří jsou ochotní za prací cestovat – neochotu dojíždět vyjádřilo jen 12 procent respondentů,“ uvádí ředitelka portálu Zuzana Lincová.
Situaci podle ní ale nelze paušalizovat – ve velkých centrech cestuje každodenně většina lidí, v těch menších je naopak ochota dojíždět malá, na venkově je to pak často jediná možnost.
Někdy preferují zahraničí
Unikátní situace je v příhraničí s Německem a Rakouskem, kde lidi motivuje k dojíždění vyšší úroveň platů na druhé straně hranice. Obecně lze říci, že lidé jsou spíše ochotní jít za vidinou lepšího výdělku do zahraničí než dojíždět do jiného města nebo dokonce kraje v rámci republiky.
„Vysledovali jsme také určité lokální paradoxy. Zatímco ve Středočeském kraji jsou lidé poměrně zvyklí za prací cestovat, v Moravskoslezském kraji je ochota dojíždět velmi nízká. A to bychom očekávali, že v regionu s vysokou nezaměstnaností to bude naopak,“ připomíná Lincová.
Vstřícní k dojíždění jsou obyvatelé Zlínského kraje a Vysočiny, ale také například lidé z Pardubic, kteří mají velmi dobré spojení s Prahou.
