Hlavní obsah

Poradna: Práce přesčas u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ne všichni pracujeme standardních pět dnů v týdnu. Některé provozy a činnosti si vyžadují výkon práce ve více nebo méně dnech, takže zaměstnanci pak pracují každý týden jinak. Jedná se o tzv. nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Otázka je, jak se v takovém rozvržení pozná práce přesčas...

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Chtěl bych se zeptat, jak je to u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby s plánováním směn a proplácením přesčasů, resp. podle čeho se v tomto případě určuje, že se jedná o práci přesčas? Pokud nebudu souhlasit s náhradním volnem za práci přesčas, ale budu požadovat proplacení těchto hodin, může mi zaměstnavatel nařídit tyto hodiny vybrat jako náhradní volno?

Prací přesčas se rozumí jakákoliv práce zaměstnance vykonaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem mimo stanovenou týdenní pracovní dobu.

Práce ve vyrovnávacím období

Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby se týdenní pracovní doba sleduje v průměru za celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel tedy zaměstnanci naplánuje směny v takovém rozsahu a množství, aby ve vyrovnávacím období naplnil týdenní pracovní dobu v celkovém průměru. Práce vykonaná nad rámec průměrné týdenní pracovní doby poté bude prací přesčas.

Pro lepší pochopení si výše uvedené ukážeme na příkladu. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Vyrovnávací období je stanoveno na čtyři týdny. Ve vyrovnávacím období tedy má zaměstnanec povinnost odpracovat 160 hodin (4 týdny x 40 hodin).

Za toto vyrovnávací období však zaměstnanec skutečně odpracoval celkem 22 směn po 8 hodinách práce, tj. 176 hodin (22 x 8 hodin). Vzhledem k tomu, že stanovená pracovní doba ve vyrovnávacím období činila pouze 160 hodin, 16 hodin odpracovaných navíc bude posouzeno jako práce přesčas.

Odměna za práci přesčas

Zákoník práce upravuje dva způsoby odměňování práce přesčas, a to příplatek ke mzdě nebo náhradní volno. Přednostně zaměstnanci přísluší za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 procent jeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel nicméně může poskytovat zaměstnancům i příplatek vyšší.

Místo příplatku za práci přesčas se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas.

Náhradní volno se v takovém případě poskytuje místo příplatku. Dosaženou mzdu je zaměstnavatel samozřejmě povinen zaměstnanci vyplatit vždy - při obou formách odměňování práce přesčas.

Shrnutí

Práce přesčas je práce nařízená zaměstnavatelem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby se pak týdenní pracovní doba posuzuje v průměru za celé vyrovnávací období. Pokud celkový počet vámi odpracovaných hodin ve vyrovnávacím období překročí stanovený počet hodin v tomto období, je tento přebytek posuzován jako práce přesčas.

Za práci přesčas vám přísluší dosažená mzda a příplatek ke mzdě. Tento příplatek může být nahrazen čerpáním náhradního volna, avšak pouze po dohodě mezi vámi a vaším zaměstnavatelem – tedy zaměstnavatel vám bez předchozí domluvy nemůže náhradní volno nařídit.

Odpovídali Michal Peškar a David Smolař z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám