Hlavní obsah

Poradna: Od koho chtít výplatu, když moje firma zkrachuje?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ztráta zaměstnání, hledání nového, ale také třeba nepříjemná nutnost snížit počet zaměstnanců: vše, co se odehrává na trhu práce, řeší nějaká právní úprava. Často se na konkrétní situaci nevztahuje jen jedno ustanovení, použít se jich dá i víc. Které je pro vás v dané situaci nejvýhodnější? S tím vám každé úterý v rubrice Kariéra radí renomovaní odborníci, spolupracovníci Novinek.cz.

Článek
Včera jsme se z internetu dozvěděli, že bylo zahájeno s naší firmou insolvenční řízení. Jak se máme zachovat, pokud již nedostaneme výplatu? Na co máme v případě úpadku nárok a jak jej  máme vymáhat (nevybraná dovolená z loňského roku i část letošní, odstupné...). Jak máme postupovat v případě, že by nás nějaká jiná firma následně převzala. Nezaniknou nám naše nároky z bývalé firmy?

 Ochranu zaměstnanců v případě, že se jejich zaměstnavatel dostane do insolvence, řeší speciální zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Režim tohoto zákona se na vás a další zaměstnance bude vztahovat, jakmile vám zaměstnavatel z důvodu jeho platební neschopnosti nevyplatí v pravidelném výplatním termínu mzdu nebo její náhradu (tzn. i za nevyčerpanou dovolenou), odstupné, odměnu z dohody o pracovní činnosti. Zákon tyto platby souhrnně označuje jako mzdové nároky.

Žádost nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů

Neuhrazené mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, uspokojuje alespoň zčásti stát prostřednictvím úřadů práce. Postup podle zákona je takový, že o podaném insolvenčním návrhu (či vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení) informuje insolvenční soud úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo, případně místo podnikání, bydliště atd.

Úřad práce poté zveřejní na své úřední desce informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce. Žádost o uspokojení mzdových nároků musí zaměstnanci podat nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni tohoto zveřejnění. Pokud zaměstnanci své mzdové nároky ve stanovené lhůtě na úřadu práce neuplatní, mohou je vymáhat už jen na zaměstnavateli v rámci insolvenčního řízení. Je tedy vhodné s podáním žádosti úřadu práce neotálet.

Formuláře musí potvrdit krachující zaměstnavatel

K podání žádosti slouží formulář „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a tiskopis „Doložení mzdových nároků“, který vám potvrdí váš zaměstnavatel. Oba formuláře jsou dostupné na úřadech práce či v elektronické podobě na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto formuláře vyplněné předložíte úřadu práce místně příslušnému pro zaměstnavatele. I pokud byste je však podali u jiného úřadu práce, bude jej povinen příslušnému úřadu neprodleně postoupit, a o své nároky tak v žádném případě nepřijdete. Při uplatnění mzdových nároků budete také povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.

Mzdové nároky nejvýše za tři měsíce

Mzdové nároky budete moci uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Pokud by tedy byl na vašeho zaměstnavatele podán insolvenční návrh v únoru 2010, rozhodné období bude trvat od listopadu 2009 do května 2010.  Můžete si sami vybrat, za které tři měsíce v rámci tohoto období si mzdové nároky uplatníte.

Daň a pojištění odvede úřad práce

Pokud jde o odstupné, tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém jste naposledy pracovali u zaměstnavatele. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí podle současné právní úpravy překročit za jeden měsíc přibližně 35 300 Kč. Ze mzdových nároků za vás úřad práce odvede pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daň z příjmů, jako to u mzdy dělá zaměstnavatel.

Přebírající společnost přebírá všechna práva a povinnosti

Pokud by vaši firmu převzala jiná společnost, vaše pracovněprávní nároky nezaniknou. Přebírající společnost má vždy povinnost převzít všechna práva a povinnosti z vašich pracovněprávních vztahů v plném rozsahu. Zákoník práce obsahuje podrobnou úpravu takovéto situace v Hlavě XV. Pokud by vám přebírající zaměstnavatel nechtěl nároky poskytovat, lze se jich samozřejmě domáhat i soudní cestou. Lze však doporučit nejdříve přebírajícího zaměstnavatele na příslušná ustanovení zákoníku práce odkázat a pokusit se s ním dohodnout.

Na dnešní dotaz odpovídaly Nataša Randlová a Barbora Suchá z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám