Hlavní obsah

Poradna: Čerstvě v práci a hned nemoc – na co máte nárok?

Při hledání práce nedostanete ani rýmu, ale jakmile nastoupíte do nového zaměstnání, skolí vás dvoutýdenní viróza. Také už jste se setkali s nemocí a s ní související dočasnou pracovní neschopností (DPN) ve zkušební době? A věděli jste, na co máte v takové situaci nárok, resp. co zaměstnavatel může a nemůže?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Jsem čerstvě zaměstnaná se zkušební dobou na 3 měsíce. Kdybych nyní onemocněla, měla bych nárok na nemocenské dávky? A co kdyby mě zaměstnavatel ve zkušební době propustil a já bych onemocněla např. za 2 dny poté – mohla bych si nechat vystavit neschopenku na zaměstnavatele?

Nemoc ve zkušební době / náhrada mzdy

Účelem zkušební doby je v podstatě možnost obou stran se lépe poznat a ověřit si, jak bude fungovat vzájemná spolupráce. Pokud tedy zaměstnanec ve zkušební době onemocní a práci tak pro zaměstnavatele dočasně nekoná (žádná ze stran tedy po tuto dobu nemá možnost ověřovat si, zda jim spolupráce vyhovuje), prodlouží se zkušební doba o tzv. celodenní překážky v práci na straně zaměstnance, tedy o ty dny, kdy zaměstnanec nebyl v práci.

V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů jeho DPN, a to ať jeho pracovní poměr trvá jakkoli dlouho [výjimku představují první 3 dny DPN (respektive prvních 24 pracovních hodin), kdy je zaměstnanec v podstatě bez jakéhokoli příjmu]. V době prvních 14 kalendářních dnů navíc zaměstnavatel není oprávněn zrušit pracovní poměr zaměstnance ve zkušební době.

Od 15. kalendářního dne DPN poté zaměstnanci náleží nemocenské dávky vyplácené místně příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).

Nemocenské dávky

Pro účely nároku na nemocenské dávky je rozhodné, zda je nemocný v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti nemocensky pojištěn nebo – v případě zániku pojištění – zda je stále alespoň v ochranné lhůtě.

V souladu s výše uvedeným je přitom nemocensky pojištěn každý zaměstnanec v pracovním poměru, a to bez ohledu na to, zda jeho pracovní poměr trvá dva dny a je ve zkušební době nebo dvacet let. Rozdílná doba trvání pracovního poměru se tak promítne pouze do stanovení vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává konkrétní výše nemocenských dávek. Jinými slovy zaměstnanec pracující krátkou dobu bude zpravidla mít o něco nižší nemocenské.

Ochranná lhůta představuje období 7 kalendářních dní po zániku pojištění, tedy po skončení pracovního poměru zaměstnance. Pokud tak (bývalý) zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným v průběhu prvních 7 kalendářních dnů po skončení svého pracovního poměru, stále má nárok na dávky nemocenského pojištění, který může uplatnit u svého bývalého zaměstnavatele. Nezbytné „papírování“ ve vztahu k OSSZ vyřídí zaměstnavatel. Pozor, bývalý zaměstnanec ale nemá po skončení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dní DPN.

Shrnutí

Jako zaměstnanec máte i ve zkušební době v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok nejprve na náhradu mzdy ze strany zaměstnavatele (do 14. kalendářního dne vaší DPN), a poté na dávky plynoucí z nemocenského pojištění vyplácené ze strany příslušné OSSZ (od 15. kalendářního dne vaší DPN dále, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů se zákonnými výjimkami), a to bez ohledu na to, zda stále ještě jste ve zkušební době či nikoli. Pokud by váš pracovní poměr skončil a vy jste onemocněla v následujících 7 kalendářních dnech, bude váš nárok na nemocenské dávky od OSSZ zachován.

Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Poradna: Není pro nás práce, co dál?

Hlavní povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům práci. Některé zaměstnavatele ale trápí nedostatek zakázek a tedy i práce pro zaměstnance, a tak...

Výběr článků

Načítám