Hlavní obsah

Podnikat a pomáhat! Dva cíle, které kloubí sociální podnikání

Novinky, kil

Obstát v konkurenci tržního prostředí a zároveň pomáhat lidem, kteří by jinak našli pracovní uplatnění jen stěží. O to se snaží koncept sociálního podnikání.

Foto: archiv Ogilvy Public Relations

Personál mléčného baru Družstva Naproti

Článek

Jeho hlavním cílem není jenom generovat zisk, ale má výraznou přidanou hodnotu - vytváří pracovní příležitosti pro lidi znevýhodněné na pracovním trhu, tzn. pro lidi bez domova, osoby se zdravotním hendikepem či imigranty a etnické menšiny. Podporu pro rozjezd do prvních dvou let poskytuje Evropský sociální fond.

Vsadili na místní dodavatele

Sociálně podniká Družstvo Naproti, které si v historickém centru Ostravy otevřelo mléčný bar. Okouzluje především svou nabídkou jídla a nápojů vyrobených ze surovin od místních dodavatelů. Sázka na kvalitní suroviny a nefalšovaný koncept se vyplatila – zpráva o výborných mléčných koktejlech z domácího mléka, palačinkách s čerstvým špenátem a parmazánem nebo originálním gruzínském dortu se donesla až za hranice Moravskoslezského kraje. Zákazníci se sem vrací i díky konceptu kavárny – je totiž místem, kde pracovní uplatnění našli i lidé se zdravotním znevýhodněním.

Zapojili lidi se zdravotním omezením

„V současné době zaměstnáváme pět číšníků se zdravotním omezením. Jsou součástí desetičlenného týmu Družstva Naproti, který se stará o fungování mléčného baru. Na první pohled na personálu se zdravotním limitem většinou nic nepoznáte – jsou to mladí lidé s psychiatrickou diagnózou nebo menším mentálním či fyzickým postižením. Potřebují však lepší zázemí a podporu v podobě pracovně-sociálního kouče. Ten se jim věnuje individuálně po dobu půl roku. Pokud je potřeba, máme k dispozici také podporu psychologa,“ říká manažerka sociálního podniku Olga Rosenbergerová.

Nesázejí na soucit, ale na kvalitu

Zákazníci se do baru Naproti vrací nejen kvůli vstřícné atmosféře a dobrému poslání podniku. „Kdybychom spoléhali pouze na shovívavost zákazníků, dlouho bychom s tím nevystačili. Přišli jsme s jasným konceptem – nabízet prvotřídní sortiment jídla a nápojů z domácích surovin, které z velké části připravujeme přímo v kuchyňském zázemí baru. Gruzínské domácí dorty například peče skutečná gruzínská cukrářka,“ dodává manažerka Rosenbergerová.

Důraz na etiku podnikání

V čem jsou sociální podniky specifické? Vedle znevýhodněných osob na trhu práce zaměstnávají také lidi bez jakéhokoliv omezení, přičemž podíl znevýhodněných osob činí zpravidla více než 30 %. Všichni zaměstnanci jsou pak v maximální možné míře zapojeni do rozhodovacích procesů v rámci podniku. Sociální podniky kladou velký důraz na etiku podnikání, proto zpravidla část svého zisku reinvestují zpět do sociálních aktivit či obecně prospěšného cíle.

Polovinu zisku investují do rozvoje

Projekty podpořené Evropským sociálním fondem, konkrétně Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost, vrací zpět do svého podnikání minimálně 51 % případného zisku. V neposlední řadě jsou sociální podniky zaměřeny lokálně a environmentálně, tzn., přispívají k rozvoji regionů a prosazují udržitelná – přírodě blízká – řešení. Využívají přednostně místní zdroje a dodavatele.

Zlepšit zaměstnávání znevýhodněných

Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje vznik nových sociálních podniků od roku 2009. Od té doby bylo z evropských peněz podpořeno přes 100 subjektů.

„Projekty lze podávat do poloviny roku 2013, očekáváme, že bude ještě podpořeno minimálně 50 dalších sociálních podniků. Do budoucna by se měly ekonomicky osamostatnit a udržet se v konkurenčním prostředí. Jejich podporou chceme zlepšit podmínky zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce a vytvořit tak ze sociálního podnikání standardní nástroj sociální politiky,“ vysvětluje projektová manažerka Svatava Škantová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Jaké mají zkušenosti se sociálním podnikáním v zahraničí? Například ve Velké Británii je tento princip plně rozšířeným a osvědčeným nástrojem integrace sociálně znevýhodněných lidí. Sociální firmy tak britské státní pokladně ušetří desítky milionů liber ročně, které by stát musel navíc investovat do sociálních dávek a zdravotní péče.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám