Hlavní obsah

Frantíci se učili v Plzni dělat sudy

Právo, Ivan Blažek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Udělat poctivý dřevěný pivní sud, to už umí v Evropě málokdo. Šestice tovaryšů ze země galského kohouta tedy musela vyrazit na stáž až do Plzeňského Prazdroje, kde si ji o prázdninách vzala na dva týdny pod patronát tamní parta bednářů.

Foto: Profimedia.cz

Bednářské řemeslo zažívá ve Francii renesanci.

Článek

„Zájem mladých francouzských studentů o bednářskou práci nás potěšil,“ poznamenal mistr Josef Hrůza a zručné zahraniční učedníky pochválil: „Díky zkušenosti s výrobou vinných sudů, která má ve Francii bohatou tradici, velmi rychle pochopili technologii výroby dřevěného pivního sudu a během několika dnů byli schopni pracovat téměř samostatně.“

Nejdříve zlomili jazykovou bariéru

Jazykovou bariéru pomohla zlomit intenzivní týdenní jazyková příprava, kterou Francouzi prošli ještě před nástupem do pivovaru. Každého učedníka měl ve své péči jeden ze zkušených bednářů a společně se podíleli především na výrobě i smolení padesátilitrových transportních sudů.

Řemeslo zažívá renesanci

Bednářské řemeslo zažívá ve Francii renesanci. „Nedávno byl v Dijonu obnoven učňovský obor výroby vinných dřevěných sudů,“ sdělil manažer Prazdroje Vladimír Jurina. „Ve třídě se potkávají studenti ve věku od patnácti do třiadvaceti let. Někteří jedinečnou praxi v pivovaru využili ze zájmu o specifickou práci se dřevem, pro jiné je bednářství otázkou rodinné tradice,“ podotkl Jurina.

Sudy z Plzně jdou do celého světa

Plzeňská parta bednářů zajišťuje kromě velkých ležáckých kádí a sudů i výrobu menších dřevěných transportních soudků, které putují do celého světa.

„V tomto roce jich bylo vyrobeno již přes dvě stě a vyčepovány byly například ve Švédsku, Německu, Itálii nebo Velké Británii,“ doplnil Jurina.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám