Hlavní obsah

Česko hrubě zaostává v profesním vzdělávání

V České republice se v roce 2005 nějakou formou dále profesně vzdělávalo pouhých 11 procent zaměstnaných lidí, což je třikrát méně než v Dánsku, Finsku, Švédsku či Spojených státech, kde je míra dalšího vzdělávání zaměstnanců nejvyšší. Čechům se tím snižuje naděje na úspěch na trhu práce, kde se potřeba průběžného zvyšování kvalifikace stává existenční nutností.

Česko hrubě zaostává v profesním vzdělávání

Nejvíc hodin v rámci kariéry, tedy za 40 let, na různých seminářích stráví zřejmě švýcarský vysokoškolák. Po absolvování vysoké školy může očekávat, že ho během pracovní kariéry čeká školení o délce 83 procent jednoho pracovního roku. 

I bez ohledu na dosažené vzdělání patří Švýcarsko k zemím s největším počtem školících se zaměstnanců, lidé tam studiu v zaměstnání v průměru věnují za celou kariéru 40 procent jednoho pracovního roku. Podobně je tomu v Dánsku, Francii i Švédsku. Češi oproti tomu patří na druhou stranu žebříčku, za celou dobu kariéry věnují studiu deset procent jednoho pracovního roku. Řadí se tak po bok Řeků, Italů a Poláků.

V Česku platí, že dalšího vzdělávání se účastní méně absolventů s výučním listem než vysokoškoláků. Z absolventů učilišť se v roce 2005 dále vzdělávala tři procenta, z majitelů maturitních vysvědčení deset procent a z vysokoškoláků 21 procent. Platí také, že víc času než starší kolegové na školeních stráví zaměstnanci ve věku 25 až 45 let. Výrazné rozdíly mezi českými muži a ženami statistiky neodhalily.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků