Hlavní obsah
Bednáři Plzeňského Prazdroje usilují o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Bednáři plzeňského pivovaru chtějí zařadit své řemeslo na seznam UNESCO

Osmičlenná parta bednářů Plzeňského Prazdroje, údajně poslední pokračovatelé slavného řemesla spadající pod některý světový pivovar, usiluje o zapsání tohoto tradičního řemesla na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zkušenosti jim předali kolegové z Francie, kteří dlouhodobě vyrábějí sudy na víno a jsou v Plzni na stáži do 14. července.

Bednáři Plzeňského Prazdroje usilují o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK
Bednáři plzeňského pivovaru chtějí zařadit své řemeslo na seznam UNESCO

První krok na cestě do prestižního společenství má Prazdroj za sebou. Bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví a nyní usilují o zápis do seznamu celonárodního.

Poradí jim dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, nejstarší učňovská škola, která už v UNESCO je. Její tradice sahá až do středověku. Pivovar s ní bude kroky konzultovat.

Pivní sudy mohou při dobré péči vydržet až 200 let.

Celkem je v Prazdroji na stáži šest bednářských učňů z Francie. „V rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přece jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,” řekl Petr Tůma z Prazdroje.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Učni dvouletého oboru jsou v prvním ročníku. Na rozdíl od Čechů jsou vždy dva týdny ve škole a šest týdnů na praxi ve firmách, které je od prvního ročníku vychovávají.

Před sto lety jich bylo kolem 150

Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné tradice. V dobách největšího rozkvětu na začátku 20. století jich pracovalo v Prazdroji kolem 150. „Tradici řemesla drží Prazdroj jako jediný pivovar na světě,” řekl Tůma.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Bednáři vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů a zároveň se starají o stovku ležáckých sudů a o stejný počet dubových kádí, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. S francouzskými kolegy teď vyráběli 25litrové soudky ke 175 letům pivovaru.

Pivo je živý organismus

„Pivní sud musí vydržet tlak a je o hodně silnější. Ve vinném sudu (také dubovém, asi o dva centimetry silnějším, než je pivní) nápoj jenom leží a dozrává, kdežto pivo je živý organismus a pracuje,” uvedl vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Bednáři vyrobí za měsíc 20 nebo 30 sudů, Francouzi z oblasti Dijonu dva kamióny za den. Vinné sudy se použijí jen třikrát, pivní sudy se po každé várce smolí a mohou vydržet, pokud se o ně výrobci nápojů dobře starají, i 200 let.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků