„V ČR je rozdíl mezi platy mužů a žen druhý největší v EU – téměř 22 procent. Jsou to právě ženy a děti, koho nejčastěji ohrožuje nedostatek peněz. Věříme, že díky vzdělávání, sdílení zkušeností a ochotě rozvíjet se mají ženy šanci zlepšovat svou ekonomickou situaci. Společnost se na muže a ženy nedělí, společnost se z mužů a žen skládá,“ uvedla Lenka Šťastná, prezidentka veřejně prospěšné organizace Business Professional Women CR, která akci konanou v pražském hotelu Clarion Congress pořádá.

Součástí programu je sobotní mentoringový den. Na 60 zkušených manažerek a podnikatelek se bude v hodinových blocích věnovat nejrůznějším tématům, především z oblasti profesního a osobního rozvoje.

Záleží na oboru, celkově se ale rozdíly nemění

Loni si zaměstnanci přilepšili ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy činil 26 037 korun, což bylo o 7,3 procenta více než v roce 2016. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla dle údajů v Informačním systému o průměrném výdělku, který zpracovává personálně-poradenská společnost Trexima pro ministerstvo práce, o 6,8 procenta na 30 930 Kč. Vyšší hrubou měsíční mzdu dostávali muži (medián 28 479 Kč, u žen 22 778 korun).

ČTĚTE TAKÉ:
Manažerka Diana Gregorová: Česko je na chvostu žebříčku platové rovnosti v Evropě

Výdělky v platové sféře (státní) byly i v roce 2017 vyšší než ve mzdové (soukromá). Medián hrubého měsíčního platu se meziročně zvýšil o 7,6 procenta na 29 840 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat vzrostl o 8,4 procenta na 31 968 korun. Medián hrubého měsíčního platu mužů činil loni 32 852 Kč, u žen to bylo 28 553 Kč.

„Rozdíly v odměňování mužů a žen se v posledních letech nemění. Údaje se týkají mzdové sféry ČR obecně, rozdíly by se mohly lišit v závislosti na věku, vzdělání či vykonávané profesi, ale to by již vyžadovalo podrobnější analýzu,“ popsala Novinkám Markéta Nesrstová z Treximy.

Podle Jiřího Vacka ze společností T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom je však mezi výší mezd mužů a žen rozdíl minimální. „Důležitější z našeho pohledu je motivovat více dívek a žen pro práci v IT pozicích, které byly historicky mužskou doménou, proto jsme začali s jejich podporou a doufám, že jejich počet u nás poroste,“ poznamenal pro Novinky.

„Při stanovování výše platů v žádném případě nebereme v úvahu pohlaví zaměstnance, rozhoduje pozice, zkušenosti a seniorita zaměstnance,“ zdůraznil.

Ne každá si věří

Jak zabránit rozdílu mezi platy u obou pohlaví? Jakou politiku mohou firmy uplatňovat v souvislosti s odměňováním zaměstnanců? „Rozdíly v odměňování u mužů a žen by mohlo snížit například nastavení spravedlivých mzdových systémů v podnicích. Tyto systémy reflektují schopnosti, dovednosti, kompetence a odpovědnost zaměstnanců,“ poznamenala Nesrstová.

„Na jedné straně je v první řadě nezbytná konzistentní a nediskriminační politika ze strany firem, na straně druhé pak přístup samotných žen, které by měly nejen v platových otázkách vystupovat stejně sebevědomě jako muži,“ přidal se Vacek.

„Sleduji téma odměňování žen a mužů u ostatních firem a musím říct, že u nás je situace jiná,“ řekla Novinkám Dagmar Císařovská, která má v pražské pobočce světové naftařské firmy ExxonMobil na starosti komunikaci.

„Do Prahy nabíráme lidi z celého světa. V mnoha případech když se kandidát přihlásí na inzerovanou pozici, tak dle cizojazyčného jména ani netušíme, zda je to muž či žena. U nás se platová nabídka odvíjí od více faktorů, jako jsou jazyková vybavenost, vzdělání a profesní zkušenost,“ pokračovala.

„Jsem jedinou českou ženou ve vedení pražské pobočky. Snažím se podporovat ženy v jejich kariéře – a především v jejich sebevědomí. Často se setkávám s převážně českými ženami, které se obávají nahlas sdílet své potřeby a přání, nevěří si, a proto se ne vždy dostanou na místa, po kterých touží, ať už jsou to odborné, nebo manažerské pozice,“ dodala.

Ženy na rodičovské

„Jediná situace, ve které může rozdíl mezi platem muže a ženy vzniknout, je, když zaměstnanec odejde na mateřskou či rodičovskou dovolenou a stráví několik let mimo proces každoročního hodnocení výkonu a úměrného navyšování platu. To se týká mužů i žen. Nyní se naši zaměstnanci vracejí z rodičovské dovolené v průměru kolem dvou let dítěte,“ zmínila Císařovská.

Podle ní může hrát roli i tlak okolí. „V ČR může být žena souzena za to, když nezůstane s dítětem doma tak, jak předpokládá česká kultura. Já jsem se vrátila do zaměstnání po rodičovské dovolené, když bylo mému synovi 10 měsíců. Dostala jsem možnost částečného úvazku a můj tehdejší šéf mi nabídl projekt vytvoření firemní školky,“ uvedla.

ČTĚTE TAKÉ:
Část matek se chce vrátit z rodičovské dříve a na poloviční úvazek, ukázal průzkum

Pražská pobočka ExxonMobil má v průměru kratší dobu rodičovské dovolené než ostatní společnosti v českém prostředí, kde je zákonná možnost tříleté rodičovské. Vyplývá to z firemní kulturní rozmanitosti. V současné době tam pracuje na 68 národností. [celá zpráva]

Každá má jiné představy o délce rodičovské. Ač se firma snaží podpořit rodiče v návratu do práce skrze flexibilní formu práce v podobě částečných úvazků, volné pracovní doby, práce z domova, programu podpory péče o dítě či osoby rodinného průvodce, stále pozoruje velké rozdíly v době návratu mezi jednotlivými národnostmi.

„Nejrychlejší v návratu z rodičovské dovolené bývají Holanďanky, Francouzky či Američanky. Nejdéle doma s dětmi zůstávají Češky a Slovenky,“ prozradila na závěr Císařovská.