Hlavní obsah

Poradna: Nárok na odstupné při skončení pracovního poměru

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

5. 9. 2017, 7:51

Při skončení pracovního poměru se zaměstnanci mohou často dostat do nelehké sociální situace, ve které si obvykle hledají nové zaměstnání. A to nejen tehdy, pokud jejich pracovní poměr končí, aniž by si to přáli, ale i když sami dají výpověď. Odstupné je peněžitým plněním, které má v takové situaci zaměstnanci pomoci, ale zaměstnanci na něj mají nárok jen v některých situacích.

Článek

Od 1. 11. 2015 pracuji jako technik ve výrobě a mám uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V práci ale nejsem spokojený a chci dát výpověď. Zajímá mě, zda mám nárok na odstupné, abych měl nějaký příjem, až si budu hledat nové zaměstnání. Jak by to bylo v případě, že bych měl pracovní smlouvu na dobu určitou?

Nárok na odstupné

Zákon spojuje nárok na odstupné jen s některými způsoby rozvázání pracovního poměru. Jde o výpověď danou zaměstnavatelem z důvodů na jeho straně (tzv. organizačních důvodů) nebo ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance spojených s výkonem práce u zaměstnavatele a dále při skončení pracovního poměru dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem z těchto důvodů.

Pro zaměstnance i zaměstnavatele je příjemnější ukončit pracovní poměr z takových důvodů vzájemnou dohodou, ať už administrativně, nebo s ohledem na hledání nové práce.

Důvody spojené s nárokem na odstupné

Mezi (organizační) důvody patří případy, (i) kdy se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, (ii) kdy se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťuje a (iii) pokud se zaměstnanec stane pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k proběhlé organizační změně u zaměstnavatele. Taková organizační změna může spočívat ve snížení počtu zaměstnanců z důvodu zvýšení efektivnosti práce nebo ve změně technického vybavení a podobně.

Zdravotní důvody představují případy, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání / ohrožení touto nemocí – a dostane tak od zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce či se z tohoto důvodu se zaměstnavatelem dohodne na skončení jeho pracovního poměru.

Výše odstupného

Pokud dle výše uvedeného vznikne zaměstnanci nárok na odstupné, bude jeho výše záviset na délce jeho pracovního poměru. Pokud totiž u zaměstnavatele pracuje

méně než jeden rok, pak mu bude náležet odstupné minimálně ve výši jednonásobku jeho průměrného výdělku,
pokud jeho pracovní poměr trval alespoň jeden rok, ale méně než dva roky, půjde minimálně o dvojnásobek jeho průměrného výdělku,
a pokud jeho pracovní poměr trval alespoň dva roky, dostane minimálně trojnásobek svého průměrného výdělku.

Shrnutí vašeho případu

Váš pracovní poměr samozřejmě můžete kdykoliv ukončit podáním vlastní výpovědi a nemusíte v ní ani uvádět žádný důvod. Pokud ale takto pracovní poměr ukončíte, budete muset v práci setrvat ještě po celou dobu výpovědní doby a na vyplacení odstupného od svého zaměstnavatele nebudete mít nárok.

Pokud by byla ve smlouvě sjednána doba určitá, také by vám nárok na odstupné nevznikl, neboť při skončení pracovních poměrů na dobu určitou uplynutím sjednané lhůty tento nárok opět nevzniká.

Odpovídala Gabriela Píková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.