Hlavní obsah

Poradna: Zpětné vymáhání příplatků za práci přesčas

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Standardní délka týdenní pracovní doby je 40 hodin. Někteří zaměstnanci však za týden mají odpracovat kratší dobu. Co se stane, když odpracují taktéž 40 hodin? Jedná se o práci přesčas? Lze zpětně, a za jak dlouho, odměnu za tuto práci po zaměstnavateli vymáhat?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Má zaměstnavatel povinnost proplatit mi zpětně náhradu za práci přesčas, kdy pracovní doba dle mé smlouvy má činit 37,5 h týdně a já pracuji 40 hodin? Lze toto vymáhat zpětně za dobu 7 měsíců?

Týdenní pracovní doba – zkrácená vs. kratší

Klasická délka pracovní doby je 40 hodin týdně. Ne všichni zaměstnanci ale musí týdně odpracovat těchto 40 hodin. Pracovní doba může být zkrácena/upravena dvěma způsoby:

  • zkrácená – toto stanovuje přímo zákoník práce vzhledem k vyšší náročnosti dané práce – dvousměnný režim 38,75 hodiny týdně, třísměnný a nepřetržitý režim a práce v podzemí při těžbě nerostných surovin 37,5 hodiny týdně;
  • kratší pracovní doba je sjednána individuálně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – tzn. jde o někdy laicky nazývané „částečné úvazky“.

Práce nad rámec běžné pracovní doby u zkrácené a kratší varianty

Pokud je pracovní doba zkrácena pod 40 hodin přímo podle zákoníku práce, jakákoliv práce vykonaná nad tento limit je považována za práci přesčas a zaměstnanci za ni náleží dosažená mzda a příplatek za práci přesčas anebo náhradní volno.

U kratší pracovní doby individuálně sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se postupuje odlišně. Práce, kterou zaměstnanec vykoná nad sjednanou kratší pracovní dobu, ale zároveň do limitu stanovené pracovní doby podle zákoníku práce (tj. 40; 38,75 nebo 37,5 hodiny), není považována za práci přesčas.

Zaměstnanci za tuto dobu náleží pouze dosažená mzda, nikoliv příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Za práci přesčas je považována až práce, kterou zaměstnanec vykoná nad jinak standardní týdenní pracovní dobu stanovenou zákoníkem práce.

Vymáhání nevyplacené mzdy

Nevyplacenou mzdu, příplatek za práci přesčas a další plnění lze po zaměstnavateli vymáhat až 3 roky nazpět. To znamená, že nejpozději do 3 let je nutné dát žalobu na soud. Před samotným podáním žaloby je vždy doporučováno zaměstnavatele-dlužníka vyzvat k dobrovolnému uhrazení nevyplacených částek.

Shrnutí případu

Máte-li zkrácenou pracovní dobu stanovenou přímo zákoníkem práce, náleží vám po odpracování doby 37,5 hodiny dosažená mzda a příplatek za práci přesčas anebo náhradní volno. Pokud jste se však se zaměstnavatelem dohodli na kratší pracovní době 37,5 hodiny týdně a odpracoval jste v týdnu 40 hodin, náleží vám za tuto dobu pouze dosažená mzda, ale již ne příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno.

Vyplacení dosažené mzdy a případně příplatku za práci přesčas se můžete domáhat zpětně, a to až za dobu 3 let.

Odpovídali Michal Peškar a Monika Losková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám