Stav, který vypadá poměrně nevinně, může mít ale ve výsledku nepříjemné, až závažné důsledky pro klienta i pro účetního či daňového poradce. Právě přesah práce účetních a daňových poradců a jejich odpovědnost za práci byly ústředním tématem nedávné konference Komory certifikovaných účetních (KCÚ) v Praze.

Náplň práce účetních v rovině OSVČ spočívá zejména v poskytování účetního poradenství a vedení účetnictví, případně daňové evidence v rámci právních předpisů. Může současně účetní sestavovat daňová přiznání za svého klienta?

„Nikoliv, neboť zpracování daňových přiznání do rozsahu jeho živnostenského oprávnění nespadá,“ zdůrazňuje Jan Molín, předseda etické komise KCÚ.

Nesmí se bát říct ne

Jakým způsobem se tedy zachovat, pokud klient bude po svém (externím) účetním požadovat zpracování daňového přiznání?

„Účetní by sám měl klienta upozornit na to, že tato činnost není v rozsahu jeho živnostenského oprávnění, a proto s sebou nese jistá rizika. Případné chyby vzniklé při zpracování daňového přiznání účetním totiž obvykle nepokryje jeho pojištění odpovědnosti a klient i účetní se mohou snadno dostat do nepříjemné finanční i právní situace,“ upozorňuje Molín.

Navíc z právního pohledu může podle něj práce účetních i daňových poradců souviset až s jejich trestní odpovědností, neboť se mohou stát pachateli nebo účastníky trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění nebo zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Na druhé straně daňový poradce vést účetnictví svému klientovi může, musí však být navázáno na poskytování daňového poradenství.

V případě, že daňový poradce, který nemá příslušné živnostenské oprávnění k vedení účetnictví, vede účetnictví, aniž by současně poskytoval daňové poradenství, a při zpracování účetnictví dojde k nějakému pochybení, nastává stejná situace jako u účetního, který zpracovává daňová přiznání.

Daňový poradce musí nést plnou odpovědnost za svá úmyslná i neúmyslná pochybení, jež nejsou kryta jeho profesním pojištěním.