Úroveň oblékání je v různých firmách různá a ne každá pozice nutně vyžaduje společenský oblek. Uchazeč o práci by si však měl uvědomit, že první dojem může udělat jen jednou. Zástupci firem si stěžují, že často přicházejí do styku s kandidáty, kteří berou odívání na lehkou váhu.

Přitom reprezentativní a vhodné oblečení nejen podtrhne kompetentnost a dodá sebevědomí, ale navíc je projevem respektu a úcty vůči druhé straně, tedy zaměstnavateli.

Šaty dělají člověka

Psychologové tvrdí, že první dojem se vytváří během sedmi až 17 vteřin od prvního kontaktu a jeho polovina je připisována fyzickému vzhledu, vysvětlila Petra Koutná z české rodinné oděvní firmy Koutný.

„Oblečení na přijímací pohovor by proto nemělo být výstřední ani příliš sexy, ale mělo by odpovídat pozici, o kterou se ucházíte. U manažerských funkcí je nezbytností dobře padnoucí oblek či kostýmek. Nevhodný u žen je velký výstřih, průsvitné materiály a příliš krátká sukně. U řemeslných pozic nezkazíte nic plátěnými kalhotami a košilí, případně doplněnými sakem,“ radí.

Nedostatečná příprava

Jiným opakujícím se nešvarem je nedostatečná příprava na pohovor. Adepti se mnohdy neseznámí ani s lehce dostupnými informacemi o společnosti na internetu. Přitom ve výběrových řízeních na střední a vyšší pozice se mnohdy vyžaduje zpracování návrhu řešení určitého problému.

Další chybou je špatná posloupnost kladených otázek. „Pominu-li, že absolventi mají zpravidla nereálnou představu o mzdě, je otázka na její výši v úvodu pohovoru nepatřičná. Místo aby projevili zájem především o detaily případné pracovní náplně, složení týmu a procesy ve firmě, zajímají se jen o peníze,“ stěžuje si Lenka Svobodová ze společnosti Jablotron.

Lhaní v životopise

Absolventi ve snaze maximálně zaujmout také často uvádějí do životopisu nepravdivé informace. „Zmiňují například kompetence, které ovládají jen povrchně anebo vůbec ne. Na odhalení pak stačí jedna dobře mířená otázka. Když se k tomu ještě přidá nadměrné sebevědomí uchazeče, je to špatné,“ doplňuje Svobodová.

K nejčastěji zkreslovaným dovednostem patří jazyková vybavenost. Přestože nadhodnocení jazykových znalostí u absolventů je – na rozdíl od starších uchazečů – minimální, protože často během vysokoškolského studia absolvovali programy a stáže v zahraničí, firmy si jazykovou vybavenost uchazečů pečlivě prověřují.

„Pro zmapování jazykové úrovně využíváme testů a návazně služeb profesionálních lektorů anglického jazyka,“ zdůrazňuje Milada Skutilová, jednatelka mezinárodní společnosti Kärcher.

Odbornost klesá

Léty prověřený postřeh o generačních rozdílech absolventů shrnuje Dalibor Dědek z Jablotronu: „Na začátku devadesátých let opouštělo vysoké školy technického směru mnoho kvalifikovaných odborníků, kteří neuměli jazyky a byli málo průbojní. V současné době z nich vycházejí jazykově dobře vybavení a sebevědomí absolventi, z nichž ale jen malá část má potřebné odborné znalosti.“