Japonské společnosti se těmito principy řídí už sedmdesát let, a proto se nelze divit, že jejich průkopníkem v ČR byla kolínská automobilka TPCA, která je společným podnikem japonské Toyoty a francouzského koncernu PSA.

Na odměnách zaměstnancům za jejich dobré nápady jsme už vyplatili přes 6,5 miliónu Kč.Marek Hovorka, mluvčí TPCA

TPCA své zaměstnance už přes deset let motivuje a odměňuje za nápady, jak by automobilka mohla zlepšit pracovní podmínky dělníků nebo snížit náklady výroby.

Podle japonského vzoru

Jedním z mnoha příkladů je kaizen, kdy se utahovačka šroubů vážící pět kilogramů zavěsila na tzv. balancer (pružinovou kladku). Operátor tak oproti minulosti musí vyvinout minimální úsilí při utahování šroubů. Zaměstnanci také navrhli efektivněji využívat ocelové svitky, jejichž začátky a konce se dříve zbytečně vyhazovaly, nebo odpadní gumy z lepení oken.

„O tom, že princip kaizenů je skutečně funkční, svědčí mimo jiné i to, že v TPCA jsme za deset let realizovali více než 22 tisíc kaizenů a na odměnách zaměstnancům za jejich dobré nápady vyplatili přes 6,5 miliónu korun,“ řekl Právu mluvčí automobilky Marek Hovorka.

„Každý zlepšovák je finančně ohodnocen podle jeho přínosu, ocenění se pohybují od stovek korun až po 11 tisíc,“ dodal.

Systém kaizen využívá třeba i pardubický výrobce výměníků tepla Recutech. Motivuje zaměstnance, aby navrhovali zlepšování výrobních procesů, i chodu celé firmy. Zlepšovací návrh může podat každý zaměstnanec. Pokud je jeho návrh přijat a realizován, vyhodnotí se podle tabulky přínosu návrhu – přínosy pro firmu, finanční úspora a nevyčíslitelné přínosy jako kvalita, bezpečnost, zlepšení organizace, životní prostředí, ulehčení práce, snížení prostojů a zaměstnanci se poté vyplatí finanční odměna.

„Kaizen aplikujeme již čtvrtým rokem a každý rok v rámci systému vyplatíme odměnu zhruba 15 zaměstnancům. Výše odměn se pohybuje od 400 Kč do 3000 Kč a je to vždy závislé na zmíněných hodnoticích parametrech,“ řekla Právu mluvčí Recutechu Michaela Nová.

„Například skladník navrhl úsporné balení nestandardních zakázek. Jeho řešení, díky kterému vznikla úspora na materiálu, bylo využito. Odměna pro skladníka byla 2000 Kč,“ uvedla Nová příklad.

Kaizen proniká už i do služeb

Zlepšováky navrhované zaměstnanci jsou využívány hlavně ve výrobním odvětví. Pomalu se však tento trend začíná prosazovat i ve službách. Například J&T banka loni vytvořila vlastní systém Innovation Guru, který slouží k zaznamenání celého cyklu nápadu – od jeho zadání, schválení až po realizaci a přidělení odměny pro zadavatele nápadu.

„Na základě zaměstnaneckých nápadů dochází nejčastěji k zavádění automatizace ručních operací, jako například generování reportů, zadávání stejných údajů do více aplikací, kontrol na úplnost vyplnění v systému apod.,“ řekl Právu Petr Tóth, který má v bance celý projekt na starosti.

Díky realizovaným nápadům zaměstnanců banka podle něj ušetřila na provozních nákladech a dosáhla časových úspor, díky nimž může efektivněji využívat pracovní kapacitu. „Některé nápady mají i dopad na zákazníka – snížení chybovosti, udržení kroku s konkurencí, rychlejší vyřízení požadavku zákazníka. Také se věci nedělají zbytečně dvakrát, nepřenášejí se z místa na místo, zaměstnanec nemá dojem, že dělá něco zbytečně, apod.,“ doplnil Tóth.

V J&T bance již bylo zadáno a odsouhlaseno přes 200 nápadů zaměstnanců, z nichž více než 140 bylo uvedeno do praxe. Za každý zadaný, schválený a do praxe uvedený nápad získá příslušná organizační jednotka zadavatele nápadu body v hodnotě 500 Kč, které lze čerpat v rámci zaměstnaneckého věrnostního systému v partnerské síti dodavatelů.

„Navíc jednou za čtvrtletí jsou vyhlášeny tři nápady, které mají největší přínos, nejoriginálnější řešení apod. a zadavatel získá opět pro svůj odbor body v hodnotě 1000 Kč,“ dodal Tóth.