Na trhu práce se v současnosti střetávají tři různé věkové skupiny, generace X (lidé narození v 60. až 80. letech), Y (narozená zhruba mezi roky 1980 a 1990) a generace Z (narozená po roce 1989), a každá z nich má jiné představy o podobě svého pracovního místa.

Nejmladší generace Z, někdy též nazývaná mileniáni, se od těch předchozích odlišuje tím, že dospívala v globalizovaném světě, kde je internet samozřejmostí. Její vnímání pracovního prostředí, kariéry a volného času je proto zcela jiné než u jejích rodičů. Jsou na požadavky generace Z čeští zaměstnavatelé připraveni?

Podle výzkumu Instant Research od firmy Ipsos, který si mezi vedoucími pracovníky a manažery nechala zpracovat brněnská společnost U1, zabývající se řešením pracovního prostředí, si je více než čtyřiaosmdesát procent zaměstnavatelů vědomo rozdílů mezi jednotlivými generacemi v přístupu k práci.

„Lidé z generace Z umějí zacházet s internetem, ale často jim chybí emoční inteligence. Mají potřebu svobody, nezávislosti, chtějí se vymezit, ale zároveň potřebují své zážitky neustále sdílet. Zvládají plynule přecházet mezi až pěti různými obrazovkami najednou – TV, chytrý telefon, notebook, tablet a herní konzole. Zábavu i pracovní věci řeší přes telefon, který mají neustále u sebe,“ charakterizuje nejmladší pracovní generaci Alice Punch, mentorka a osobnostní poradkyně z Punch Leadership.

Prolínání práce a odpočinku

Pro generaci Z je charakteristické, že mezi pracovním a osobním životem nedělá ostrou dělicí čáru. „Motto rodičů nejprve práce a pak zábava je pro nejmladší pracovníky nepředstavitelné, oni potřebují, aby se obě složky prolínaly. To klade jiné nároky i na pracovní prostředí,“ vysvětluje Radek Mašinda, designér U1.

„Z výzkumu vyplynulo, že 49 procent uchazečů z nejmladší generace touží po přirozeném rozdělení pracovního a soukromého života, práci z domova či volné pracovní době. Přeloženo do řeči kancelářských prostor to znamená neformální prostředí, které se vybavením a rozvržením přibližuje třeba běžným obývacím místnostem,“ dodává Mašinda.

Lidé z generace Z jsou neustále připojeni k internetu, necítí potřebu celý den sedět u jednoho stolu. Situace na českém pracovním trhu je přitom velice konzervativní.

Být on-line je přirozené

„Čtyřicet procent zaměstnavatelů uvedlo, že mají většinou uzavřené kanceláře pro jednoho až deset pracovníků a k tomu potřebný počet zasedacích místností. To rozhodně neodpovídá standardům jednadvacátého století,“ připomíná Mašinda a dodává, že pokud chtějí být zaměstnavatelé na nejmladší generaci připraveni, nesmějí se bát změnit tradiční uspořádání kanceláří.

Z výzkumu rovněž vyplynulo, že vysoce neformální pracovní prostředí, kde se místo výkonu práce plně přizpůsobuje uživatelům, nabízí jen něco málo přes 22 procent firem. Nejvíce takovýchto kanceláří najdeme v Karlovarském a Zlínském kraji, nejméně pak překvapivě v Pardubickém kraji a v Praze. Dobrou zprávou ale podle Mašindy je, že při přijímacím pohovoru více než 43 procent společností ukáže uchazeči budoucí pracoviště bez požádání a dalších 28 procent pak na přímou žádost.

Nevystačí s jedním zaměstnavatelem

Kromě nároků na pracovní prostředí je třeba se rovněž smířit s tím, že generace Z netouží po budování dlouhodobé kariéry u jednoho zaměstnavatele. Tento trend je patrný už i u generace Y, narozené v letech 1980–1990, ovšem nejmladší pracovníci střídají zaměstnání ještě častěji.

„Podle průzkumu britské Asheridge College z roku 2012 chtějí dnešní absolventi měnit práci zhruba po dvou letech. Této generaci jde o zkušenosti, dobrou atmosféru a výdělek, dostatek prostředků na jejich koníčky a volnočasové aktivity,“ připomíná Alice Punch.