Hlavní obsah

Poradna: Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní dobu?

V pracovním životě mohou nastat situace, kdy zaměstnavatel či zaměstnanec chtějí nebo dokonce potřebují změnit délku pracovní doby, aby se tak přizpůsobili novým okolnostem. Jakým způsobem to mohou učinit? A musí s tím vždy souhlasit obě strany?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Pracuji 9 let v bance na pozici pokladní. Zaměstnavatel nyní uvažuje o zkrácení provozní doby pokladny a snížení mého úvazku na 6 hodin. Pokud s tímto nebudu souhlasit, může mi zaměstnavatel jednostranně úvazek zkrátit? A kolik za to potom dostanu peněz?

Změny pracovního poměru

V zásadě platí, že pokud chce zaměstnavatel změnit obsah pracovního poměru, který si sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, musí se na tom se zaměstnancem dohodnout. Takovou změnu je nutné učinit písemně – klasicky ve formě dodatku k pracovní smlouvě.

Hovoříme-li o délce pracovní doby, je potřeba dávat pozor na rozlišování pojmů kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba. Rozdíly jsou zde nejen ve sjednávání/stanovení a následných úpravách, ale také ve výši mzdy.

Kratší pracovní doba

Kratší pracovní doba (laicky nazývaná též jako „poloviční“ nebo také „částečný pracovní úvazek“) musí být vždy sjednána mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – zaměstnavatel ji tak nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit. S krácením délky pracovní doby se v tomto případě poměrně krátí i mzda. Pokud tedy zaměstnanec pracuje tzv. „na plný úvazek“ a jeho měsíční mzda činí 20 tisíc Kč, tak při sjednání tzv. „polovičního úvazku“ se mu rovněž sníží jeho měsíční mzda na polovinu, tedy na 10 tisíc Kč.

Těhotné ženy a zaměstnanci, kteří pečují buď o dítě mladší 15 let nebo dlouhodobě o osobu, která je na jejich péči závislá (ve II. – IV. stupni závislosti), mají na kratší pracovní dobu nárok ze zákona. Zaměstnavatel jejich žádost může odmítnout pouze, pokud mu brání vážné provozní důvody.

Zkrácená pracovní doba

Rozdílnou záležitostí je poté zkrácená pracovní doba. Tato možnost se týká pouze zaměstnavatelů v soukromém sektoru – tedy těch, kteří poskytují svým zaměstnancům mzdu, nikoli státních zaměstnanců odměňovaných platem. V případě zkrácení pracovní doby dochází ke změně délky týdenní pracovní doby za současného zachování mzdy v původní výši. Namísto 40 hodin v týdnu, tak zaměstnanci vykonávají práci například pouze 35 hodin, avšak mzdu mají, jako by odpracovali celých 40 hodin.

O zkrácení pracovní doby se zaměstnavatel musí dohodnout buď s odborovou organizací (většinou je tato dohoda součástí kolektivní smlouvy) anebo může o zkrácení rozhodnout jednostranně vnitřním předpisem (pokud u něj odbory nepůsobí).

Shrnutí

Váš zaměstnavatel má skutečně možnost vaši pracovní dobu jednostranně zkrátit. Tuto změnu však může učinit pouze vnitřním předpisem, případně kolektivní smlouvou (pokud u vás působí odbory) s tím, že výše mzdy vám zůstane zachována.

Pokud by ale váš zaměstnavatel chtěl zavést kratší pracovní dobu se snížením mzdy, bude k tomu vždy potřebovat váš souhlas – takový krok nemůže učinit bez individuální dohody s vámi.

Odpovídaly Gabriela Píková a Kristýna Veselková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Poradna: Těhotná zaměstnankyně na cestách

Těhotenství zpravidla přináší do osobního života velké změny. Do pracovního poměru navíc vnáší nová práva a povinnosti na obou stranách. Především se jedná...

Výběr článků

Načítám