Náš zaměstnavatel se rozhodl zkrátit nám pracovní dobu o půl hodiny denně, z 8 hodin na 7,5 hodiny. Spoustě z nás se to ale nelíbí, jelikož se bojíme, že zaměstnavatel bude automaticky krátit i základní mzdu podle fondu pracovní doby. Můžeme zkrácení pracovní doby odmítnout?

Stanovená, zkrácená a kratší pracovní doba

Zákoník práce zná tři pojmy, které je třeba pro lepší pochopení stručně vysvětlit. Těmito pojmy je stanovená, zkrácená a kratší pracovní doba. Stanovená pracovní doba je základní údaj a říká, kolik hodin musí zaměstnanec týdně odpracovat, jestliže nebyla pracovní doba zkrácena nebo sjednána jako kratší.

Zkrácená pracovní doba je plošné opatření, které dopadá na celou skupinu zaměstnanců, nebo dokonce na všechny zaměstnance. Zaměstnavatel může dojednat s odborovou organizací v kolektivní smlouvě nebo i sám stanovit ve vnitřním předpise, že zkracuje týdenní pracovní dobu zaměstnanců, například ze 40 hodin na 37,5 hodiny. Souhlas dotčených zaměstnanců se v tomto případě nevyžaduje.

Kratší pracovní doba je mezi lidmi zažitá spíše jako tzv. částečný úvazek. Jde tedy o individuální opatření, které dopadá jen na konkrétní zaměstnance. Zaměstnavatel se může domluvit s konkrétním zaměstnancem v pracovní smlouvě, dodatku k ní, ale i jinak, že zaměstnanec bude pracovat na kratší pracovní dobu, například na 20 hodin týdně (tedy na „půl úvazku“). Souhlas zaměstnance je v tomto případě nutnost.

Vliv zkrácené a kratší pracovní doby na mzdu

Už z výše uvedeného je zřejmé, že zkrácená a kratší pracovní doba jsou úplně rozdílné věci. Hlavní rozdíl ale spočívá v tom, co se děje se mzdou.

Zkrácenou pracovní dobu může sice zaměstnavatel zavést bez souhlasu zaměstnanců, ale zákoník práce stanoví, že zkrácení pracovní doby je bez snížení mzdy. Laicky řečeno zkrácením pracovní doby se sice snižuje fond pracovní doby, ale základní mzda musí zůstat stejná.

Naopak kratší pracovní dobu si domlouvá zaměstnavatel s konkrétním zaměstnancem a zákoník práce pro tento případ vysvětluje, že zaměstnanci přísluší poměrná část mzdy. V tomto případě se tedy zaměstnanci sáhne na peníze, ale jedině s jeho souhlasem.

Shrnutí

Z vašeho dotazu vyplývá, že zaměstnavatel zřejmě přistoupil ke zkrácení pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. V takovém případě zaměstnavateli nemusíte nic podepisovat a budete pracovat méně za stejné peníze. Pokud by zaměstnavatel měl na mysli sjednání kratší pracovní doby, pak takové opatření nemůže zavádět plošně svým rozhodnutím, ale jedině dohodou s každým jednotlivým zaměstnancem zvlášť. Je pak pochopitelně na vás, zda dohodu se zaměstnavatelem podepíšete (a přijdete o část mzdy), nebo ne.

Odpovídal Michal Vrajík z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.