Za mobbing jsou považovány všechny formy společenské šikany spolupracovníka, které mohou negativně ovlivnit psychický i fyzický stav člověka. "Jeho projevy nemusejí být na první pohled zjevné. Začínají totiž pozvolně například okřikováním či zesměšňováním dotyčné osoby, ale časem se mohou vyvinout až ve fyzické ubližování," uvedli autoři průzkumu.

Postiženější jsou ženy

Problém mobbingu se týká všech věkových i vzdělanostních skupin, nicméně na rozdíl od výzkumu z roku 2013 v současné době více postihuje ženy (27 %) než muže (19 %). Za poslední dva roky se podle sociologů nepatrně, o dvě procenta, zvýšil počet osob vystavovaných v práci šikaně. Hlavní nárůst je patrný mezi ženami.

Mezi nejčastější projevy mobbingu patří nedoceňování pracovního výkonu, které postupně vede ke ztrátě sebevědomí, zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídající pracovní kvalifikaci, zesměšňování a pomlouvání dotyčné osoby v pracovním kolektivu či neustálá kritika práce.

Nejčastěji šikanuje nadřízený

Se šikanou v práci má zkušenost 23 procent respondentů starších 15 let, kteří v době průzkumu byli v pracovním poměru. Více než dvě pětiny šikanovaných jsou některé z forem mobbingu vystavovány minimálně jednou týdně, a to ve více než polovině případů po dobu delší než jeden rok. Tři pětiny postižených jsou šikanovány svým nadřízeným, čtvrtina pak kolegy. Patnáct procent oslovených uvedlo jak své kolegy, tak nadřízeného.

Část postižených to řeší výpovědí

Více než tři pětiny lidí, kteří se cítili šikanováni, měly snahu problém na pracovišti řešit - nejčastěji oznámením o podezření na šikanu svému nadřízenému (46 procent), případně vedení či managementu firmy nebo podniku (13 procent). Druhým nejčastějším řešením byla snaha promluvit si přímo s člověkem, který šikanu provádí, a věci si s ním vyjasnit. "Osmina postižených řešila situaci výpovědí z pracovního poměru a nalezením si jiného zaměstnání," uvedla agentura.

Vyhledání organizace specializující se na řešení problémů šikany využilo minimálně osob, více než třetina šikanovaných (37 procent) své problémy se šikanou nijak neřešila či neřeší. Přes polovinu respondentů to zdůvodnilo tím, že situace je ještě snesitelná, další třetina se bála ztráty zaměstnání.