Výzkum se uskutečnil v dubnu a květnu letošního roku na vzorku více než čtyř tisícovek respondentů, mezi nimiž bylo přes 1200 ředitelů škol. Podle slov hlavního řešitele projektu Jana Michalíka se ukázaly velké rozdíly v postojích pedagogů z běžných a speciálních škol.

Postoje učitelů jsou často protichůdné

"Obecně se pedagogové nebrání přijetí dětí se zdravotním postižením a znevýhodněním a do jisté míry i dětí se sociálním znevýhodněním. Jejich přijetí ale podmiňují vyšší podporou, kterou očekávají a dostanou," uvedl Michalík.
Postoje a požadavky učitelů z běžných a speciálních škol ale byly nicméně často protichůdné. "Kolegové ze speciálních škol se například většinově domnívají, že pro žáky s tělesným postižením je lepší se vzdělávat ve speciálních školách," uvedl Michalík.

Školy jsou připraveny

Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání zdůraznila, že autory výzkumu velmi mile překvapil postoj ke vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. "Převládaly názory, že školy jsou na jejich přijetí připraveny. Podobně převažovaly kladné postoje také u poruch autistického spektra," uvedla.

U dětí s lehkým mentálním postižením uvedlo 53,5 procenta respondentů z běžných škol, že je jejich škola na vzdělávání těchto dětí připravena. Kategoricky negativně připravenost své školy hodnotilo jen 16,8 procenta respondentů.

Učitelé žádají asistenty a pomoc rodičů

Pro učitele je ale nezbytná vyšší míra pomoci. Žádají metodickou podporu ze strany vedení školy, stabilnější a předvídatelné přidělování asistentů pedagoga, kteří jsou nyní schvalováni každý školní rok, a pomoc při hledání způsobů efektivní spolupráce s rodiči.

Podmínky pro vzdělávání dětí, které pro účast v běžné výuce potřebují různé formy podpory, by měla zlepšit novela školského zákona schválená na jaře. Podle ní mají všechny děti nárok na bezplatné poskytnutí podpůrných opatření podle svých potřeb. Inkluzivní opatření, která jsou v ní obsažena, budou účinná od září 2016.

Náklady překročí miliardu korun

Schválená novela školského zákona by podle odhadů ministerstva školství mohla znamenat dodatečné nároky na státní rozpočet ve výši miliardy korun v roce 2017 a 1,5 miliardy korun o rok později. Uvádí se to v Akčním plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 až 2018, který ministerstvo zveřejnilo počátkem srpna na svém webu.