Co může zaměstnanec v této nelehké situaci dělat a jaká vůbec jsou jeho práva a povinnosti v případě insolvence zaměstnavatele?

Snadnější variantou k náhradě nevyplacených mzdových nároků je požádat o jejich uspokojení kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR Aleš Linhart, advokát

Česká legislativa se právy zaměstnance v této oblasti zabývá ve třech předpisech: v tzv. insolvenčním zákoně, v zákoně o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a v zákoníku práce. Všechny tři zmíněné normy zaměstnancům situaci ulehčují a z velké části přenášejí její řešení na stát, jenž tím chrání především pracovníky, kteří kvůli nevyplácení mzdy nemohou splácet vlastní závazky či se jim nedostává peněz na základní životní potřeby.

Část mzdy proplatí úřad práce

„Obecně platí, že zaměstnanci mohou uplatnit nevyplacené mzdové nároky přihlášením svých pohledávek do insolvenčního řízení. Snadnější variantou je nicméně požádat o jejich uspokojení kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR. Zaměstnanec tak ale musí učinit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byla zveřejněna informace o zaměstnavateli v insolvenci,“ upozorňuje Aleš Linhart, advokát a partner společnosti TaylorWessing Advokáti.

Aby zaměstnanec mohl od Úřadu práce ČR získat část mzdy, musí být zaměstnán na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přičemž uplatnit může nevyplacenou část mzdy, její náhrady a odstupné. Na úřad se tak mohou obrátit i ti, kdo již pracovní poměr ukončili. Podle Aleše Linharta může zaměstnanec o mzdové nároky, jež mu vznikly, žádat v tzv. rozhodném období, tedy v měsíci, ve kterém došlo k podání insolvenčního návrhu, jakož i v průběhu tří kalendářních měsíců, které mu předcházely, a tří kalendářních měsíců, které následují po něm.

Nárok na mzdu za tři měsíce

Stát však nepokryje celou nezaplacenou mzdu. Nárok lze žádat nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období, přičemž celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc 1,5násobek tzv. rozhodné částky, kterou každoročně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

„Rozhodná částka, tedy maximální paušál pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, je pro období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 stanovena na 25 128 Kč a 1,5násobek této částky je 37 692 Kč. Za období tří měsíců tak zaměstnanec může od úřadu práce získat maximálně 113 076 Kč, což je zákonný strop. Zákon stanovil horní hranici poměrně vysoko, neboť cílí především na lidi s nižšími mzdovými nároky,“ vysvětluje. Aleš Linhart.

Možnost získat celou mzdu

Zaměstnanec může dále v rámci insolvenčního řízení žádat zaměstnavatele o proplacení i zbývající části své mzdy, která nebyla uspokojena Úřadem práce ČR. Výhodou je, že může tuto zbývající část mzdy uplatnit jako pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, které jsou uspokojovány přednostně.

Okamžité ukončení poměru

Zaměstnanci by také měli vědět, že pokud jim není vyplacena mzda do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, mohou pracovní poměr okamžitě ukončit. „Těm, kdo to učiní, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní lhůty,“ připomíná advokát Aleš Linhart a dodává: „Pro tyto účely se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Toto právo nezaniká ani v případě, kdy zaměstnavatel zaslal například jen část mzdy.“