Telomery jsou koncové části chromozomů a mají ochrannou funkci, avšak s každým buněčným dělením se zkracují, až jsou kriticky krátké a dochází k buněčné smrti. Magda zkoumá, proč se tak děje. K tomuto tématu se dostala přes středoškolskou odbornou činnost, která má v Česku dlouholetou tradici.

Rodiče vědě nerozumí, ale dceru podporují

„Dělala jsem nejdřív práci spolu se svou učitelkou biologie, díky které jsem se dostala do výzkumného ústavu, kde mi můj konzultant pomohl s výběrem této oceněné práce,“ popsala Magdalena, co předcházelo vítězství v Českých hlavičkách.

Ve snažení mladou vědkyni podporují i rodiče, i když, jak sama Magda podotkla, do hloubky se s nimi o svém výzkumu moc nepobaví. „Máma i táta jsou humanitně zaměřeni, takže mému bádání vůbec nerozuměli. I když jsem jim o výzkumu něco říkala, neuměli si to představit. Ale i tak se snažili být mi oporou, i když spíš psychickou než vědeckou,“ přiznala s úsměvem.

Vědecky založených studentů přibývá

Do budoucna by chtěla svoje zkoumání telomer dál rozvíjet, ale momentálně je číslem jedna v jejím úsilí maturita a přijímací zkoušky na vysokou školu.

„Studentů, kteří se už na střední škole věnují náročnější odborné práci, přibývá a to je jenom dobře. Jednak se mnohem lépe orientují ve vědecké problematice, kterou si pro svoji práci vyberou, a pak je rovněž důležité, že získají mnohem hlubší praxi například v práci v laboratoři,“ uvedl školitel a vedoucí Magdiny odborné práce biochemik Ladislav Dokládal ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Brno a dodal:

„Vědecká pracoviště, jako jsme například my, na druhé straně mají díky těmto aktivitám mnohem lepší přehled o talentech, které se dají podchytit a se kterými je možno pak dále spolupracovat.“