V posledním půlroce změnila zaměstnavatele téměř třetina Čechů, kteří nepřesáhli tuto věkovou hranici. Pětina pak přiznala, že shání aktivně jiné uplatnění, a 12 % je připraveno zvážit nové nabídky.

Nejaktivnější jsou na Moravě

Výše dosaženého vzdělání přitom nehraje roli; vysokoškoláků prohledávajících pracovní inzeráty je stejný počet, jako mladých uchazečů s nejnižším vzděláním. Mnohem více rozhoduje místo pobytu. Nejakčnější jsou v Moravskoslezském kraji, kde v uplynulém čtvrtletí hledalo novou práci 80 % mladých lidí ve věku 18–24 let. Nejméně aktivní pak v Praze a Středočeském kraji, kde se toto číslo pohybovalo mezi 7–10 %.

Svou roli samozřejmě hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé lidi přirozená Hana Púllová, Randstad Workmonitor

„Většina mladých teprve zkoumá, co by se jim líbilo dělat. Často začínají nějakou startovací pozicí, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy, a průběžně hledají další příležitosti pro svůj rozvoj. Pokud dostanou jinde zajímavější nabídku, hned ji využijí. Většina ještě nemá děti, není zatížena půjčkami, a tudíž nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat jako starší generace. Svou roli v tom ale samozřejmě hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé lidi přirozená,“ vysvětluje Hana Púllová, generální ředitelka společnosti Randstad.

Žene je strach o práci

Nutkání neustále se ohlížet po novém uplatnění však nepramení jen touhy po objevování nebo získání lepšího zaměstnání, ale paradoxně i ze strachu o ztrátu toho současného. Ve skupině nejmladších zaměstnanců bylo nejvíce těch, kteří se bojí, že o svou práci přijdou.

V průzkumu společnosti Randstad jich to potvrdila celá třetina, tedy ještě o 10 % více, než v tradičně ohrožené skupině lidí nad 55 let. Důvodem mohou být i smlouvy na dobu určitou, které se v posledních letech staly poměrně běžnou praxí a týkají se zejména pozic obsazovaných absolventy či mladými lidmi s krátkodobou zkušeností.

Zlom přichází ve 25

Zajímavé je, že u zaměstnanců, kteří již dovršili 25 let, zájem o změnu místa prudce klesá. Patnáct procent jich sice připustilo, že by se nové nabídce nebránili, aktivně ale hledají pouhá dvě procenta pracujících ve věku 25–34 let. V následující skupině od 35 do 44 let je situace podobná a nespokojenost a touha po změně se začínají projevovat až u o něco starších ročníků.

„Je vidět, že lidé v tomto věku již obvykle mají stabilnější místo, našli své uplatnění ve světě práce a po změně už tolik netouží. Zakládají rodiny a usazují se, proto se drží spíše v zajetých kolejích, než aby vyhledávali nová dobrodružství,“ dodává Hana Púllová.

Jsou hladoví po kariéře

Nejmladší zaměstnanci jsou jednoznačně nejdravější i z hlediska budování kariéry. Ve skupině 18–24 let potvrdilo 14 % dotazovaných, že se silně soustředí na brzké povýšení, z toho v téměř polovině případů se jednalo o vysokoškoláky. 56 % dotázaných prohlásilo, že kariérní růst sice není na vrcholu žebříčku jejich zájmů, ale také mu věnují pozornost. S rostoucím věkem pak zájem o povýšení klesá, ve skupině lidí nad 45 let se na něj soustředí jen 5 % pracovníků.