Ze závěrů průzkumu nazvaného „Co si myslí studenti“, kterého se zúčastnili posluchači ekonomických oborů na Vysoké škole ekonomické v Praze, Masarykově univerzitě v Brně a Technické univerzitě v Liberci, dále vyplynulo, že stát by měl daňově zvýhodnit zaměstnavatele, kteří nabídnou pracovní uplatnění nebo podporu rozjezdu podnikání absolventům brzy po ukončení studia.

Stáže již během studia

Studentům by se rovněž líbilo, kdyby stát motivoval firmy, aby nabízely pracovní stáže pro vysokoškoláky již během studia. Právě větší propojení s praxí považuje čtvrtina studentů za klíčové pro zlepšení kvality studia.
Studenti by rádi získali cennou praxi již během studia. Stát by měl podle nich proto více komunikovat s firmami a zároveň by měl podporovat větší propojenost mezi potenciálními zaměstnavateli a vysokými školami.

„Především daňové zvýhodnění zaměstnavatelů a podpora absolventů v začátcích podnikaní jsou vhodné způsoby, které by zvýšily šance studentů na trhu práce,“ říká Andrew Krenek, Senior Manager odpovědný ve společnosti KPMG za poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů.

Chybí provázanost s praxí

Co se týče samotného vzdělávání, za vůbec nejdůležitější považuje čtvrtina respondentů, aby se studium více propojilo s praxí. „Především oblast aplikovaného výzkumu by z takové provázanosti profitovala,“ připomíná Krenek.

Významnou roli při výběru školy hraje i šance uplatnění na trhu práce – skoro osmi procentům dotázaných chybí motivace ke studiu řemeslných oborů.
Se vznikem mnoha soukromých vysokých škol souvisí i další trend – vyšší počet absolventů a větší rozdíly v náročnosti studia. Právě lepší kvalitu studia na školách chápe jako důležitou přes 12 procent respondentů, sedm procent z nich by pak rádo snížilo celkový počet vysokoškoláků.

Většina odmítá školné

Se zavedením školného na veřejných vysokých školách nesouhlasí více než 65 procent dotázaných. Na druhou stranu si mnozí uvědomují ekonomickou situaci veřejných vysokých škol a volají po jejím zlepšení. Třicet procent dotázaných by proto s určitou variantou školného souhlasilo.

„Těší nás, že se pomalu, ale jistě zvyšuje procento studentů, kterým by školné nevadilo. Zdá se, že posluchači už jsou připraveni za kvalitní vzdělání platit. Školné však musí doplňovat systém státních příspěvků tak, aby mohly vysokoškolské vzdělání získat i sociálně slabší skupiny, jako to funguje ve vyspělých zemích,“ konstatuje Andrew Krenek.