„Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší čeští studenti i vědci patří ke špičkám v oboru. Přestože jsme malá země a do výzkumu neproudí mnoho peněz, dosahujeme velmi dobrých výsledků, jsme flexibilní a daří se nám často hledat nové cesty tam, kde ostatní již žádné řešení nevidí,“ uvádí Tomáš Krátký, ředitel divize Produkty a služby ve společnosti Profinit, která patří mezi významné „odběratele“ na trhu absolventů technických oborů.

Pětice českých škol mezi sedmi sty nejlepšími

Do aktuálního žebříčku TOP 700 nejlepších světových univerzit se tak vtěsnala hned pětice českých škol: UK, ČVUT, MU, VUT a VŠE. Trend, kdy se české technické školství v posledních desíti letech z hlediska kvality výstupu postupně zlepšuje a jeho absolventi jsou tak více připraveni pro praxi, potvrzují i samotní zaměstnavatelé.

„Studentům na technických vysokých školách dříve chyběly základní návyky typické pro praxi – znalosti v oblasti testování nebo konfiguračního řízení. Dnes je situace jiná. Studenti se více zajímají, častěji mají zkušenosti z praxe, ve škole se zapisují na řadu prakticky orientovaných předmětů a jejich znalosti základních nástrojů a postupů jsou vyšší,“ hodnotí situaci Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku pořádané Fakultou podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Firmy poskytují své odborníky

Nemalý podíl na tomto zlepšení nesou i samotné technicky orientované komerční společnosti, které stále častěji vysílají své odborníky, aby na přednáškách a cvičeních v rámci vysokých škol prezentovali kromě nezbytného teoretického základu také prakticky použitelné dovednosti.

„Díky podílu odborníků z praxe na výuce a projektům orientovaným na řešení problémů se skutečnými zákazníky se studenti mohou snáze setkat s pokročilejšími tématy a objevovat hlubší souvislosti mezi jednotlivými disciplínami v rámci softwarového procesu. To považuji za velmi důležité, protože jedním z velkých neduhů současného světa je povrchní hledání ‚stříbrné kulky‘ – snadného a jednoduchého řešení tam, kde žádné takové řešení neexistuje,“ říká docent Přemysl Brada z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Přetrvávají negativní vlastnosti

Přestože trend zlepšování je již patrný, u absolventů přetrvávají některé negativní vlastnosti. „To, s čím se u absolventů někdy setkáváme a nelíbí se nám to, je povrchnost, neochota na sobě dále pracovat či chybějící pocit odpovědnosti,“ doplňuje Tomáš Krátký.

Proto také vznikají různé motivační aktivity podporované budoucími zaměstnavateli – jednou z nich je například soutěž o nejlepší diplomovou práci – ACM SPY, kterou zaštítila mezinárodní organizace v oblasti computer science – ACM (Association for Computing Machinery).

„Studenti v sobě mají hodně potenciálu a mohou se stát důležitým hnacím motorem rozvoje, pokud jim dáme příležitost. Za podstatné také považuji, abychom je dokázali více povzbudit k vlastnímu podnikání,“ upozorňuje Tomáš Krátký.

Poslední krok

K celkovému zlepšení však zbývá ještě jeden krok – zvýšit počty zájemců o studium technických oborů na VŠ. „Zároveň se jedná o jedno z mála východisek pro ukončení stagnace české ekonomiky, která již vyčerpala své kapacity levné montovny pro západní státy a nyní se k dosažení kýžené prosperity bude muset rychle přeorientovat na vytváření produktů a služeb s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavírá téma Tomáš Krátký ze společnosti Profinit.