Projekt probíhal ve 13 krajích ČR od srpna 2009 se zapojením 325 středních odborných škol. Jeho cílem bylo proměnit střední odborné školy s využitím evropské a státní dotace v centra celoživotního vzdělávání a využít tak kapacity škol při poklesu počtu žáků. Zároveň si dal projekt za cíl posilovat v krajích chybějící řemesla a přispět k naplnění vize ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o vybudování funkčního systému celoživotního vzdělávání v krajích.

Lidé budou muset i několikrát za život zcela změnit svoji kvalifikaci, nejen zaměstnavatele Martin Sycha, MŠMT

Mezi instituce poskytující vzdělávání dospělým pomohl projekt zařadit právě střední školy propojené do krajských sítí. Ty se proměnily v centra celoživotního učení, vzdělaly své lektorské týmy a zdokonalily se ve vytváření vzdělávacích programů a v marketingu.

Počáteční vzdělávání nestačí

„Chce-li se dnes střední škola rozvíjet, nemůže se soustřeďovat pouze na realizaci počátečního vzdělávání. Musí nabídnout veřejnosti účast na nejrůznějších druzích dalšího vzdělávání, včetně procesu uznávání výsledků předchozího učení a základů kariérového poradenství,“ zdůraznil na konferenci. Petr Špirhanzl, ředitel odboru financování a rozvojových nástrojů MŠMT.

K velkým efektům, které projekt přinesl v krajích, patří podle Martina Sychy, rovněž z ministerstva školství, tzv. síťování, tedy možnost sdílení zkušeností škol, odborný rozvoj pracovníků a spolupráce se sociálními partnery.

„Projekt přispěl k tomu, že se v regionech rozšířila nabídka dalšího vzdělávání a zvýšila se jeho dostupnost i celková informovanost o nabídce,“ konstatoval Sycha, což je podle něj v souvislosti s demografickým vývojem významné, a dodal: „Lidé budou muset i několikrát za život zcela změnit svoji kvalifikaci, nejen zaměstnavatele. V tom ohledu má další vzdělávání velký potenciál.“

Počet účastníků roste

Aktuální data dokazují, že účast české populace v produktivním věku na dalším vzdělávání roste. Když projekt v roce 2009 začínal, byla v tomto ohledu ČR s 6,8 % účastníků proti Evropě podprůměrná (v EU to bylo 9,3 %). Ovšem podle dat z roku 2011 již v ČR stoupla účast dospělých v dalším vzdělávání na 11,4 %, a jak dodal Sycha, podle současných signálů se tato procentuální účast u nás v letošním roce dále zvýší až na 12,2 %.

„Možnost skládat zkoušky z profesních (dříve dílčích) kvalifikací, což je princip, s nímž projekt pracoval, a posléze tak třeba i získat výuční list je významná i pro neúspěšné maturanty,“ zdůraznil Sycha.

Pohled z kraje

Z pohledu krajských úřadů zhodnotil přínosy projektu UNIV 2 KRAJE Kamil Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání Krajského úřadu Kraje Vysočina. Jde podle něho jednoznačně o příležitost pro střední školy, které disponují prostory, vybavením i kvalitními lidmi.

„Vazba na počáteční vzdělávání je obrovskou výhodou. Učitelé vedle odborného potenciálu mají zkušenosti s výukou, umějí mluvit. K tomu přistupuje i zpětná vazba, kdy je možné využít zkušenosti z dalšího vzdělávání pro zkvalitnění počátečního vzdělávání,“ upozornil Ubr.

Významná je podle něj i otázka prestiže školy: „Má-li škola dobré jméno v oblasti počátečního vzdělávání, má mnohem větší možnost přilákat i další lidi. Demografický pokles je obrovskou příležitostí pro další vzdělávání,“ připomněl Ubr.

Propojení s NSK

Výstupem projektu je kromě jiného i vytvoření centrálního webového portálu a třinácti integrovaných krajských portálů. Do nich jsou postupně doplňována data o vytvářených vzdělávacích programech. Řada z nich navazuje i na Národní soustavu kvalifikací (NSK), která stanoví kompetence potřebné pro výkon konkrétních povolání.

„Zde se otevírá prostor pro navazující projekt UNIV 3, zaměřený zejména na podporu procesů uznávání a na inovaci systému akreditací,“ zdůraznila Jana Bydžovská z Národního ústavu pro vzdělávání.