Hlavní obsah

Nebojte se občas řídit svého šéfa

Právo, Karel Kvapil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Složitost současného řízení spočívá v tom, že o celkových výsledcích podniku už nerozhodují jen samotní manažeři, ale že s ohledem na vzájemnou provázanost procesů potřebují šéfové k dosažení úspěchu kvalitní týmy lidí.

Foto: Profimedia.cz

Řízení šéfa začíná pochopením hodnoty vzájemného vztahu.

Článek

Stále však platí, že jedním ze základních předpokladů úspěšné kariéry je rozvoj a udržení dobrých a otevřených vztahů s bezprostředním nadřízeným. Vztahů založených na vzájemné důvěře a profesionálním uznání.

Každý z nás má určitě svou představu ideálního šéfa, nicméně v reálném světě musíme často spolupracovat s lidmi, jimž bychom se normálně raději vyhnuli.

Každý z nás má určitě svou představu ideálního šéfa, nicméně v reálném světě musíme často spolupracovat s lidmi, jimž bychom se normálně raději vyhnuli. Jedinou naší obranou tak je osvojit si dovednosti, které nám umožní udržovat s nadřízeným korektní vztahy. Jinými slovy být nejen řízen, ale zároveň také řídit svého šéfa.

Nikdo není dokonalý

Řízení šéfa začíná pochopením hodnoty vzájemného vztahu, který můžeme charakterizovat jako existenci dvou oboustranně závislých chybujících jedinců.

Podřízený potřebuje šéfa, aby mu udával celkový směr, poskytoval mu podporu a zpětnou vazbu; šéf potřebuje od podřízeného poctivou práci, nové nápady a podporu při dosahování firemních cílů. Obě strany mají své oprávněné potřeby a obě mají co nabídnout.

Základem je pochopit, s jakým typem šéfa máte co do činění. Perfekcionista lpí na pořádku, nemá rád vyrušování a vyžaduje pravidelné zprávy o postupu prací na svěřeném úkolu.

Šéf typu váhavého střelce se rád vyhne nejen práci, ale i zodpovědnosti, takže ho nelze příliš zatěžovat žádostmi o rozhodnutí ani papírováním.

Je-li váš šéf puntičkář a potrpí si na detailní řízení, nezbývá než zatnout zuby, dokud není s výsledkem spokojen anebo se nepřesvědčí, že je na vás spoleh.

A pokud náhodou pracujete pod prchlivým šéfem, musíte se smířit s občasnými emocionálními výbuchy. Potlačte v sobě nutkání bojovat s ohněm rovněž ohněm a neberte věci osobně. Raději počkejte, než se vzduch vyčistí, a teprve pak se snažte situaci objasnit.

Zkrátka ať už je váš šéf jakýkoli, buďte ve svém jednání flexibilní. Řídit směrem nahoru znamená být aktivní, ale ne příliš troufalý; loajální, ale ne podlézavý.

Jak postupovat

Snažte se komunikovat. Schopnost vést se šéfem nenucený rozhovor se vám mnohokrát vrátí, až půjde do tuhého. Ve vztahu vzájemného respektu se obrousí hrany i vypjatých okamžiků. Znamená to však využívat každé příležitosti prohodit se šéfem alespoň pár slov.
Ukažte, že si ho vážíte. Život v horních patrech moci je osamělý. Jistě, výhody a kompenzace vypadají báječně, ale není to vše, co váš šéf potřebuje. Člověk je tvor společenský a potřebuje k životu pocit, že ho má někdo alespoň trochu rád. Pokud se šéf dozví, že jeho rozhodnutí pozitivně ovlivnilo váš život, určitě ho to potěší.
Dělte se o úspěch. Nic nechutná tak sladce jako zasloužená pochvala a ocenění. I když jste momentálně na vrcholu, nezapomeňte slůvkem uznání na ty, kteří vám k úspěchu pomohli. Bez přejícího šéfa a dělného týmu by i ty nejodvážnější sny zůstaly často pouze na papíře.
Podporujte tým. Šéfové jsou většinou tak dobří, jak dobrý tým dokážou kolem sebe vytvořit. Budete-li spolehlivým týmovým hráčem, na něhož je možné se za všech okolností spolehnout, vašemu šéfovi to neunikne a určitě to ocení.
Nebuďte potížista. Každý šéf je zavalen problémy a nemá rád, když se mu u dveří hromadí fňukalové, aby na jeho bedra naložili další. Pokud už musíte získat šéfovo stanovisko k řešení nastalé krize, předkládejte mu spolu s problémem i váš návrh na řešení.
Požádejte občas o radu. Tak jako šéfové neradi řeší prkotiny, nejsou rovněž nadšeni ze solitérů, kteří se chovají přehnaně suverénním způsobem a okázale dávají najevo, že oni vědí vše nejlépe. Být považován za člověka, jehož rada se cení, dělá dobře každému z nás a šéfové v tomto ohledu nejsou výjimkou.
Buďte vnímavým posluchačem. Nejen lid podřízený, ale i šéfové mají občas své dny a krize. V takových chvílích se obvykle obrátí na člověka, k němuž mají důvěru, aby se o své starosti podělili. Padne-li volba na vás, buďte si vědomi, že šéf nehledá ani tak radu jako spíš spřízněnou duši, která ovládá umění naslouchat.
Nebojte se říct ne. Šéfové volí občas cestu nejmenšího odporu. Slabší povahy se tak mohou ocitnout v situaci, kdy ve snaze zavděčit se šéfovi kývnou na něco, co je nad jejich síly, anebo co bylo míněno jako řízená provokace k otestování samostatného úsudku. Vlastní, argumenty podložený názor a reálný odhad sil vás ochrání před neuváženými sliby. Pamatujte na úsloví: „Pokud jste vytvořili naději, kterou nejste schopni splnit, vytvořili jste si problém!“
Buďte sebekritičtí. Je dobré, když podřízení mají reálné představy o množství a kvalitě odváděné práce. To, že šéf nedal hlasitě najevo své kritické připomínky, ještě neznamená, že žádné nemá. Možná měl jenom jiné, naléhavější úkoly. Snažte se proto sami zjistit, jak hodnotí vaši práci. Podceňovat zpětnou vazbu se stejně jako spánek na vavřínech nevyplácí. Už zítra totiž může být všechno jinak.
Obrňte se trpělivostí. Chcete-li působit na svého šéfa, aby se v něčem změnil, rozhodně se vám to nepodaří ze dne na den. Vyžaduje to emocionální zralost a odvahu a hlavně spoustu trpělivé práce, v níž především vy sami musíte dokázat, že si šéfovu důvěru zasloužíte.

Reklama

Výběr článků

Načítám