Článek
„Interní pletichy, tedy snaha získat nekalým způsobem nějakou výhodu uvnitř firmy, patří mezi nejrozšířenější bezpečnostní rizika. V závěsu je vynášení strategických informací mimo firmu, například podrobnosti o nabídkách klíčových tendrů,“ říká Petr Hněvkovský, bezpečnostní expert společnosti S CZ.
Z analýzy klíčových bezpečnostních hrozeb vyplývá, že interní zneužívání dat představuje větší bezpečnostní riziko (86 %) než například útok hackerů (27 %).
Osobní prospěch je na prvním místě
Zneužití citlivých informací nejvíce hrozí firmám s více než 50 zaměstnanci, kde již existuje značně konkurenční prostředí.
„Češi jsou poměrně soutěživí a ambiciózní, bohužel až 40% z nich bez skrupulí poruší pravidla hry, pokud jim to přinese osobní výhodu. Může za to přijetí neetických forem chování jako zcela běžné součásti života české populace,“ vysvětluje psycholog Jiří Šimonek. Svůj názor opírá o testování 84 tisíc zaměstnanců během posledních pěti let, které provedla společnost DAP Services.
Snaha upevnit vlastní vliv
Nejvíce se podle Petra Hněvkovského zajímají intrikáni o klíčové informace, které jim umožní upevnit vliv uvnitř firmy. „Výše platů a odměn kolegů, rozvojové a strategické plány či vlastní nabídky nebo dohody s externími dodavateli,“ vyjmenovává Hněvkovský hlavní oblasti zájmu.
V duchu rčení, kdo nekrade, okrádá rodinu, hledá český zaměstnanec spíše osobní prospěch. Prosperita firmy či týmu je pro něj až druhořadá.
To potvrzují i soudní znalci v oblasti informačních technologií: „Setkáváme se často s nulovým zabezpečením interních dat. V případě jejich zneužití se pak velmi těžko hledá viník, avšak i pokud se najde, bez pádných důkazů nelze takového pracovníka kvůli zneužití interních informací propustit,“ říká soudní znalec Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem.
Neloajálnost je historický problém
Neloajalita vůči zaměstnavateli představuje historický problém, který přetrvává v české společnosti z let komunistického režimu. „V duchu rčení, kdo nekrade, okrádá rodinu, hledá český zaměstnanec spíše osobní prospěch. Prosperita firmy či týmu je pro něj až druhořadá. V Asii je tomu naopak, zaměstnanci jsou mnohem loajálnější a na úspěchu firmy jim záleží,“ upozorňuje Jiří Šimonek.
Pletichy uvnitř firem představují velké riziko pro jejich další rozvoj. Pokud vliv získávají intrikáni namísto opravdu schopných zaměstnanců, konkurenceschopnost společnosti rapidně klesá. „Vliv pak mají lidé, kteří mají nízkou morálku a nezastaví se prakticky před ničím. Naopak ti schopnější a loajálnější mohou být rychle vyšachováni ze hry,“ varuje Šimonek.
Riziko představuje i závist
Dalším rizikem je obyčejná lidská závist. „Do bezpečnosti může firma investovat milióny, ale pokud se někdo dozví, že jeho plat je menší než kolegův, může získat touhu přivydělat si jinak či kolegu poškodit. Morálně si to obhájí tak, že si stejně bere jen to, o co ho firma připravila,“ vysvětluje chování zaměstnanců v praxi soudní znalec Janoušek.
Lékem proti pletichám je proto nejen dobré zabezpečení interních dat, ale i vypracování systému kompetencí. „Přehnané restrikce vedou k tomu, že se lidé bezpečnostní pravidla snaží obcházet. Klíčem je jasně určit, kdo k jakým informacím může a za jakých bezpečnostních podmínek. Samotné technologie jsou důležitým podpůrným prostředkem, ale nikoli spásou,“ uzavírá Petr Hněvkovský.