Na očekávaný vývoj se chystají úřady práce a pracovní agentury před hranicemi i za nimi. V jednom se ale už shodují: žádný nápor se zřejmě nečeká, přestože bavorský ministr hospodářství Martin Zeil při své návštěvě v Praze optimismem nešetřil. „Vidíme šanci získat kvalifikované pracovní síly, a to také z oblasti řemesel,“ nechal se slyšet.

Úřady práce zvýšenou poptávku neregistrují

„Nemáme zvýšenou poptávku po práci za hranicemi,“ potvrdil Právu Jaroslav Januš ze sokolovského úřadu práce. „Spíše se tomu snažíme jít naproti. Například pořádáme pravidelná setkání s německými kolegy, kteří zájemce o práci osobně informují o aktuální nabídce,“ řekl.

Malou poptávku po zaměstnání v Německu si vysvětluje tím, že lidé, kteří tam chtěli pracovat a měli jazykové znalosti a potřebné náležitosti, si práci za hranicemi už dávno našli.

Obdobná situace je na Chebsku. „Poptávka je stále stejná, a to i z německé strany, odkud nám chodí požadavky. Podle nich je v Německu zájem o kadeřnice, kuchaře, číšníky a o servírky,“ řekla Právu mluvčí chebského úřadu práce Marie Sýsová.

Stejně se vyjádřil i ředitel Úřadu práce v Prachaticích Václav Pauch. „Blížící se otevření trhu práce mimořádnou nabídku nepřineslo. Zájem především z Rakouska je už dlouhodobě zejména o kvalifikované zdravotní sestry a ošetřovatelky. Ti, kdo chtěli za hranicemi pracovat, tam už pracují. Povolení získali bez problémů,“ konstatoval.

Obdobné zkušenosti mají zprostředkovatelny práce na druhé straně hranice. „Dokonce od roku 2007 počet Čechů, kteří v Bavorsku pracují, mírně klesl. Tento stav předpokládáme i nadále. Nepřipravujeme se tedy na žádnou zvýšenou vlnu zájmu,“ řekla Právu Barbara Jaschkeová z pracovní agentury v Pasově.

Doplnila, že v Bavorsku aktuálně pracuje 3700 Čechů, v okresech Pasov, Freyung a Grafenau, které hraničí s ČR, to je nyní 960 Čechů. „Jde o tzv. pendlery, kteří se vracejí domů,“ dodala.

Nehrnou se ani doma do jiných krajů

Vladimír Vašků z ústeckého úřadu práce Právu řekl, že se o dramatickém nárůstu počtu lidí mířících za hranice nedá hovořit. „Lidi se nehrnou za prací ani v ČR z kraje do kraje, natož do zahraničí. Je tam pořád neznámo a jazyková bariéra,“ uvedl.

Jen několik lidí měsíčně se chodí ptát na práci v Německu na klatovský úřad práce. I tam panuje spíše nezájem, od firem z druhé strany hranice žádné nabídky nepřicházejí. „Máme tady z Německa jen letáky na rekvalifikaci pro obsluhu CNC strojů a na nástavbové kurzy pro pečovatele a pečovatelky. Konkrétní místa však nikdo nenabízí. Pochybuji, že se to nějak zásadně změní,“ řekla Právu ředitelka zmíněného úřadu Marie Bučková.

„Nabídky přicházejí jednotlivě a jde hlavně o specializované profese, třeba i o obráběče a svářeče,“ poznamenal Pavel Štefl z teplického úřadu práce.

Konkrétnější čísla za rok 2010 sdělila Právu ředitelka Úřadu práce v Liberci Kateřina Sadílková. O práci v Německu projevilo zájem 1309 Čechů. Naproti tomu práci v Česku hledalo 226 Poláků a 61 Němců.

Od otevření trhu v Německu si byť velmi opatrně slibují další rozvoj řemeslnické firmy. Tak jako výrobce dřevěných oken v Prachaticích, společnost Bauer. „Vzhledem k tomu, že máme vlastní montážní četu, bychom mohli od prvního května provádět přímo i montáž našich výrobků,“ řekl Právu její majitel Karel Bauer. Problém s tím, že své zaměstnance bude v tomto případě muset platit podle německých mzdových tarifů, nevidí.

„Pokud vím, vychází se z německé minimální mzdy. Navíc naši lidé by v Německu strávili vždy vesměs jediný den. Jsme třicet kilometrů od hranic,“ konstatoval Bauer.