Potvrdila to lednová anketa pracovního portálu OnlinePráce. Podle ní si letos o zvýšení platu řekne 71 procent dotázaných.

Značná část z nich – 38 procent – přitom na skutečné hospodářské výsledky firmy vůbec nemíní brát ohled. Prostě mají pocit, že nastala ta správná chvíle.

Třetina respondentů uvedla, že o zvýšení platu požádá v případě, když bude schopna prokázat své přínosy pro zaměstnavatele, například přímý podíl na růstu zisku, zajištění nových zakázek a podobně.

Přednost mají klíčoví zaměstnanci

„Firmy jsou kvůli ekonomické recesi v oblasti mzdové politiky opatrné, řada z nich nějakým způsobem provázala platy zaměstnanců s hospodářskými výsledky. Neočekáváme proto, že firmy budou plošně zvyšovat mzdy, ale budou pokračovat v trendu motivace klíčových zaměstnanců bonusy vázanými na pracovní výkon a jeho dopad na ekonomické výsledky firmy,“ komentuje výsledky ankety Lea Kozáková ze zákaznického servisu pracovního portálu OnlinePráce.

Podle Kozákové je tedy pravděpodobnost individuálního zvýšení platu vyšší u těch zaměstnanců, kteří jsou pro společnost klíčoví a jejichž nahrazení novým stejně kvalitním člověkem by firmu stálo mnoho úsilí, času a nákladů.

Trocha vydírání neuškodí

„Nejlepší je mít nalezené místo a absolvovaný pohovor u konkurenční firmy. Pak stačí přijít za nadřízeným a říct ‚hele, Kláro, u ... mi dají čtyřicet, dej mi totéž. Jestli nedáš, tak určitě chápeš, že půjdu raději tam.‘ No a Klára si to pak fakt rozmyslí.“ Takový postup, který lehce zavání vydíráním, doporučuje jako jeden z možných Dušan Janovský na internetových stránkách prace.rovnou.cz.

„Ve chvíli, kdy hrozíte odchodem z firmy, musíte být skutečně odhodláni odejít. Běda tomu, kdo planě vyhrožuje! Kdo vyhrožuje, ale pak neodejde, i když mu plat zvýšen není, odvaří se dlouho do budoucna,“ varuje Janovský.

Kolik platí konkurence

Zaměstnanec domáhající se platového postupu by ovšem měl mít také reálnou představu o tom, jaká je obvyklá mzda na jeho pozici napříč firmami působícími na domácím trhu. Jinak se mu šéf, který takový přehled určitě má, vysměje.

Zjistit se to dá například na internetovém portálu www.platy.cz, kde je k dispozici stejnojmenný průzkum. Zadáním vlastních platových podmínek a popisu pracovní pozice získáte on-line porovnání s průměrem v oboru.

Průzkum pracuje s daty získanými od 70 000 respondentů a dovíte se z něj, že například průměrný plat české asistentky je 20 390 korun, zatímco českého generálního ředitele 124 320 Kč.

Hlavně nic nepřežeňte

Hlavně nic nepřežeňte, to je nejdůležitější pravidlo, pokud se domníváte, že nastal čas vyjednávat o zvýšení platu, radí další internetový zdroj, portál www.monster.cz. Rozumí se samo sebou, že málokterý šéf bude nadšen, když jeho zaměstnanec požádá o více peněz. O to důležitější tedy je dobře se na takové jednání připravit a nachystat si přesvědčivou taktiku a argumenty.

Rozhodující je dobrá příprava. Napište si seznam všech bodů, které hovoří pro. Je nezbytné uvědomit si, co nabízíte. Neboť žádáte-li vyšší plat, samozřejmě přijde otázka, proč si jej zasloužíte. A nezapomeňte si schovat ten nejpádnější argument až na konec rozhovoru, pokud jej použijete hned na začátku, jeho účinek může velmi rychle pominout, radí portál.

Co může hovořit pro zvýšení platu
dodatečné vzdělání, zvýšení kvalifikace (PC, cizí jazyky)
převzetí, vedení projektů
větší objem práce (např. zastupování nepřítomných kolegů)
větší zodpovědnost
zvýšení obratu
školení spolupracovníků