Hlavní obsah

Anglickým názvům pracovních pozic často nerozumějí kandidáti ani firmy

Právo, Petr Kotek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vtipů o šéfech a sekretářkách koluje spousta. Znáte ale nějaký třeba o Business development managerovi a Facility, Office & Car Fleet Coordinator(ce)? Asi těžko.

Foto: Profimedia.cz

Článek

I když v principu může jít o více či méně stejný vztah nadřízeného a podřízené s více či méně stejnou pracovní náplní, i o více či méně stejně humornou situaci. Jen hovorová čeština se zatím tak ochotně nesklonila pod zátěží „globálních“ termínů.

Ty, pravda, často označují druhy práce, pro které si naše mateřština ani nestačila vytvořit vlastní názvy, protože si je zahraniční společnosti přinesly s sebou i s příslušným označením.

V mnoha případech ale dělají šéfové a sekretářky (kromě činností popisovaných v anekdotách) prakticky pořád totéž, jen pod jiným názvem. Tak například v záložce „Encyklopedie profesí“ na internetových stránkách www.prace.cz  se dočtete, že zmíněný Business development manager „identifikuje a rozvíjí obchodní příležitosti společnosti, připravuje obchodní plány, marketingové strategie a následně je také realizuje, zůstává v pravidelném kontaktu s dodavateli a existující vztahy dále rozvíjí…“, což dobrý obchodní šéf dělal vždycky.

Facility, Office & Car Fleet Coordinator může zase docela dobře být schopná sekretářka, která kromě obsluhy kávovaru, kopírky, telefonu a počítače dokáže také pohlídat fakturaci za pronájem firemních prostor, včas objednat referentská auta na servisní prohlídky a zajistit šéfovi letenky a hotely.

Co všechno se chce od asistentek

Kdo si ale myslí, že firmy tímhle komplikovaným názvoslovím chtěly jenom nastražit past na nebohé uchazeče o zaměstnání, mýlí se. Políčily také samy na sebe. Praxe totiž ukazuje, že ani sami personalisté nemají úplně jasno, jaké požadavky by měli splňovat třeba kandidáti a kandidátky na asistentské pozice.

Třeba na jednom z nejnavštěvovanějších českých pracovních portálů www.sprace.cz včera inzerující firmy hledaly jak „asistentku top managera pro mezinárodní společnost“, od níž se bude vyžadovat mimo jiné „vedení diáře, organizace schůzek, příprava podkladů pro jednání, tvorba zápisů z jednání, zařizování služebních cest i komunikace napříč společností“, tak „asistenta/asistentku vedoucí obchodu“, kteří budou – jaké překvapení – prostě obsluhovat zákazníky v prodejně.

Jak se požadavky liší v praxi

Své ví o roztodivných představách firem Aleš Křížek, který je country managerem… prostě vede českou pobočku mezinárodní personální agentury Robert Half International.

Výklad názvů jednotlivých pracovních pozic připravuje pravidelně pro čtenáře zpravodajského serveru Novinky.cz, důraz přitom klade právě na to, jaký rozptyl v požadavcích mohou kandidáti očekávat na různých pohovorech – i když se ucházejí o stejně pojmenované místo.

„U asistentských pozic je zvláštní důraz kladen na osobnost kandidáta. Pro zaměstnavatele je bezpodmínečně nutné, aby nový zaměstnanec zapadl do stávajícího týmu. Zjednodušeně lze říci, že asistent, respektive asistentka jsou pravou rukou týmu, nadřízeného,“ předesílá Křížek.

Upozorňuje ale, že zaměstnavatelé mají na asistenty a asistenty často přemrštěné požadavky, především na jejich jazykové znalosti. „Kandidáti, kteří jsou perfektně jazykově vybaveni, chtějí cizí jazyk využívat denně. Pokud tomu tak v novém zaměstnání není, bývá to pro zaměstnance důvod k odchodu,“ podotýká Křížek.

Číselník pamatuje na striptérky i hypnotizéry

Další problémy – jako by jich už tak nebylo málo – vyplývají ze střetů sice dostatečně neustáleného, ale v praxi přesto užívaného názvosloví a takzvaného KZAM (Klasifikace ZAMěstnání). Pod touto zkratkou se skrývá číselník, který je k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www. czso.cz). Vychází z klasifikace OSN, kterou až na nepatrné výjimky převzala EU. Firmy jej musejí používat, když hlásí na úřad práce volná místa.

„Úřady práce nám permanentně posílají nevhodné uchazeče o zaměstnání a to nás zdržuje od práce,“ prohlásilo před časem v anketě vyhlášené společností LMC 80 % dotázaných personalistů. Mnozí z nich z toho viní právě KZAM.

Všechny své volné pozice jsou firmy povinny zařadit do některé popsané kategorie. Potíž je v tom, že číselník – řečeno velmi jemně – pokulhává za potřebami praxe dnešních českých personalistů.

„Jsou v něm popsány takové pozice, jako například klaun, kouzelník či hypnotizér, najdete tady i striptérku a striptéra, když ale budete chtít zařadit do nějaké kategorie třeba brand managera nebo další pozice v komerčním sektoru, asi se zapotíte,“ říká personalista, který si nepřál být jmenován.

Anketa

Rozumíte anglickým názvům pracovních pozic?
Ano
9 %
Ne
47,7 %
Někdy ano, někdy jen hádám
43,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1280 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám