Menší podíl než ČR má už pouze Bulharsko se 2,4 %, Slovensko se 3,5 % a Maďarsko s 5,6 %. Česko je současně čtvrtou zemí s nejvyšším počtem zaměstnanců na plnou pracovní dobu. Více lidí pracujících na plnou pracovní dobu byl vyšší opět pouze v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

Částečné úvazky přitom patří mezi ty formy zaměstnávání, které mohou přispět ke snížení nezaměstnanosti, a to především žen. Umožňují jim totiž nejen výdělek, ale i sladění práce s rodinou. Státy, které umožňují ženám ve větší míře práci na částečné úvazky, zpravidla současně vykazují i větší míru porodnosti. V Nizozemsku využívá možnosti práce na částečný úvazek 75,8 procenta žen a porodnost zde v roce 2008, ze kdy jsou v databázích Eurostatu poslední dostupná data, dosahovala v průměru 1,77 dítěte na ženu. V Belgii pracovalo na částečný úvazek 42,3 procenta žen a porodnost byla 1,82 dítěte.

V České republice je míra porodnosti 1,49 dítěte na ženu. V roce 2008 to bylo průměrně 1,5 dítěte, uvedla ČTK. Podíl českých žen využívajících částečné úvazky je podle údajů českých statistiků 10,2 %, zatímco evropský průměr představuje 32,1 %.

Vina však podle odborníků není pouze na malé aktivitě Čechů a Češek málo hledajících možnosti částečných úvazků, ale i na firmách, které tuto možnost nedostatečně využívají. Částečné úvazky zvyšují i zaměstnanost starších lidí. Podle statistiků pracuje v Česku na dobu určitou pouze 8,4 % všech zaměstnanců.

Nejvíce zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví

Česko však má mezi zeměmi Evropské unie jiný primát. Zaměstnáváme u nás nejvíce osob v průmyslu a ve stavebnictví. Celkem v těchto odvětvích pracuje 25,3 % všech zaměstnaných. Podíl těchto zaměstnanců se přitom v dalších zemích EU snižuje.
Země Evropské unie si jako cíl stanovily, aby zaměstnanost osob ve věku 15 až 64 let dosáhla alespoň 70 %, z toho zaměstnanost žen 60 %.

Nejde jen o to, že by se snižoval počet osob závislých na státních podporách v nezaměstnanosti. Ekonomové upozorňují na význam, který má vysoký počet zaměstnaných osob pro ekonomiku. Čím vyšší zaměstnanost, tím jsou vyšší i odvody daní do státní pokladny.

Třetina nezaměstnaných nemá práci dlouhodobě

V míře zaměstnanosti vede v Evropě Nizozemsko, kde zaměstnanost osob ve věku 15–64 let dosáhla 75 %, či Švédsko s 71 %. Vysokou zaměstnanost má i Dánsko – 73 %. V Česku dosahuje zaměstnanost 64,1 %, což je více, než je průměr evropské „sedmadvacítky“ (míra zaměstnanosti je zde 63,7 %).

Česká ekonomika se potýká ještě s jedním problémem. Více než třetina z celkového počtu nezaměstnaných (35,8 %) hledá práci déle než rok. To znamená, že třetina nezaměstnaných je dlouhodobě závislá na sociálních dávkách, což zatěžuje státní rozpočet. S dlouhodobou nezaměstnaností se potýká řada dalších evropských zemí. Například v Portugalsku je déle než rok bez práce polovina nezaměstnaných, vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných má i Slovensko, Itálie, Irsko, Řecko či Maďarsko.