Občasní kritici, či kverulanti – často jim na úspěchu firmy hodně záleží, jako první vyhmátnou chyby. Vyplatí se zbystřit, když začnou být nespokojení.

Nespokojenci a „šťouralové“ z podstaty - měli by pracovat samostatně, jinak ničí ve firmě atmosféru. Jsou-li to kvalitní odborníci, je dobré jim naslouchat, mívají pravdu. Ne každý šéf je ustojí.

Traviči studní – trousí kritiku, pomluvy, manipulují. Ti z firmy musejí odejít. Čím dříve, tím lépe.

Nespokojenost v „nejnižším patře firmy“

Chyby, které vidí dělník, jsou ze šéfovské židle „neviditelné“. Mají-li k manažerovi přístup i lidé z výroby, firma včas objeví, kde jí hrozí finanční ztráta.

Příklad z praxe: Za nejvyšším šéfem přichází paní z logistiky a dramaticky líčí spoustu chyb. Většinou lidé vidí situaci horší, než je, ale v řádu měsíců by mohla mít firma skutečně velký problém. Aby to fungovalo, ve firmě musí být předem stanovena pravidla otevřené komunikace.

Každý zaměstnanec by měl mít v případech, které považuje za důležité, přístup k managementu firmy a vědět, že bude vyslechnut. Šéf, přímý nadřízený a zaměstnanec vždy hledají řešení společně. V takto nastavené kultuře není upozornění na chybu žalování, ale snaha všech o co nejlepší výsledek.

„Střední a vyšší patra“ firmy

Na společných schůzkách týmu by příliš negativní člověk neměl mít větší prostor než ostatní. Pokud to vyžaduje, je dobré, aby s ním šéf mluvit individuálně.

A je tu ještě jedna cesta. Známý příběh ze studia Walta Disneyho vypráví, že tu byly odděleny týmy vizionářů, realizátorů a kritiků. Kritici měli zákaz mluvit s vizionáři, aby je neotrávili.

Můžeme to použít i v našich podmínkách? V každém je většinou „namícháno“ kus vizionáře, realizátora i kritika. Ze zkušenosti vrcholového manažera i kouče vím, že dobré je využívat principy týmového koučování a NLP.

Při řešení problému je pravidlem, že lidé neříkají co nejde, ale říkají co by chtěli. Vede to k vyjasnění věcí daleko rychleji. Vymýšlí-li tým nový projekt postupně vystřídá všechny tři roviny.

Jako vizionáři si lidé představí tu nejlepší variantu. V této fázi z kverulantů vypadne třeba jen jeden nápad, ale může stát za to.
Při přesunu do roviny realizátorů tým určí kroky vedoucí k cíli.
Pak přichází rovina kritiky. Zde existuje užitečná formulace, která bourá bariéry. Místo abychom říkali, to je špatně, lidé říkají-bojím se aby se nestalo a udělal bych to spíš takto. Tak projekt vezme tým více za svůj.