Na příspěvek ve výši až 8000 korun měsíčně na mzdové náklady mají zaměstnavatelé nárok, pokud zaměstnávají alespoň 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením. Jeho zneužívání přitom není ani zdaleka ojedinělé, uvedl fond. Objevilo se v roce 2006, kdy se změnil zákon. Do té doby nebyly příspěvky vázané na mzdu, ale byly vypláceny v paušální částce na každého zaměstnance a bylo na uvážení firem, kolik zaměstnancům vyplatí. "Samozřejmě je nutné poznamenat, že většina zaměstnavatelů je poctivých a o své zaměstnance se starají," podotkla Kohoutová.

Platba za "vzdělávání" je protizákonná

Způsoby, jakými se zneužívání zdravotně postižených zaměstnanců děje, jsou podle NFOZP minimálně čtyři. V prvním případě firma zaměstná zdravotně postižené zaměstnance a nechá je podepsat smlouvu, že součástí pracovního poměru je vzdělávání u další firmy. Za to ovšem musí zaměstnanec zaplatit. Obě firmy mají ve většině případů stejného vlastníka nebo jsou jiným způsobem provázány. Postup je přitom protizákonný, upozorňuje Kohoutová. "Když firma chce, aby se zaměstnanec vzdělával, a zvyšoval si tak kvalifikaci, musí mu vzdělávání ze zákona uhradit," řekla  Kohoutová.

Povinné členství v asociacích, naturálie, přímé odvody

Druhým poměrně častým způsobem je, že si zaměstnavatelé založí asociaci a pracovní smlouvu podmíní členstvím zaměstnance v ní. Zaměstnanec potom musí asociaci odvádět pravidelné měsíční příspěvky. Třetím způsobem je vyplácení části mzdy v naturáliích, kterými mohou být různé poukázky na služby. Tento způsob ovšem brzy skončí. Prezident už totiž podepsal novelu zákona o zaměstnanosti, podle které se na mzdu v naturáliích nebo benefitech nebude vztahovat státní příspěvek.

Čtvrtým poměrně častým způsobem je přímé odebírání části mzdy. Děje se to tak, že se mzda vyplácí přímo na pracovišti, nikoliv převodem na účet. V den výplaty pak její část musí odevzdat zaměstnanec přímo majiteli. "Mluvila jsem s jedním člověkem, který nás oslovil, ať mu pomůžeme," vzpomíná Kohoutová. Výzvu, ať celou situaci oficiálně popíše a lidé s NFOZP přijdou v den výplaty s inspekcí práce na pracoviště, však odmítl. "Prý je rád, že má aspoň ty tři tisíce," řekla Kohoutová. Jinou práci by prý jen těžko sháněl.

Podobné způsoby některých zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených zaznamenala i Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). "V současnosti máme podobných případů pečlivě zdokumentovaných dvaatřicet," řekla před časem Deníku Monika Heczková z NRZP.

Úřady práce získají nové oprávnění

Věci si je vědomo i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které připravilo novelu zákona o zaměstnanosti. "Poskytování příspěvků zaměstnavatelům zdravotně postižených osob novela pozměňuje tak, aby už nedocházelo k jejich zneužívání a zaměstnanec dostal mzdu v zákonné výši," sdělila mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.

Jedním z opatření má být oprávnění úřadů práce kontrolovat, zda a v jakém rozsahu přiděluje zaměstnavatel svým podřízeným práci, na kterou dostává od státu příspěvek. Zaměstnanci úřadů práce by podle novely mohli také vstupovat se souhlasem zaměstnance do míst výkonu práce. Novela už prošla připomínkovým řízením a nyní se zapracovávají podněty.