Mám malé dítě, které chodí do školky a je často nemocné. V těchto případech si v práci vybírám takzvanou „ošetřovačku“. Nyní se ale ve školce stala havárie, nemůžu do ní proto dítě dát, a zaměstnavatel mi tvrdí, že si mám na péči o něj vzít dovolenou. Je to tak? Na co mám v takovém případě nárok?
Manželka je na mateřské dovolené s naším dítětem a nedávno onemocněla. Nezvládne se o dítě postarat a babičky bohužel nemáme. Můžu ji jako otec dočasně zastoupit? Musí mi dát zaměstnavatel volno?

V obou popsaných otázkách se jedná o důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Po dobu jejich trvání je podle § 191 zákoníku práce zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. To znamená, že zaměstnanec má ze zákona právo být z práce uvolněn. Nařídit dovolenou na toto období vám zaměstnavatel nemůže, musel by vám totiž čerpání dovolené oznámit alespoň 14 dní dopředu, což v tomto případě nepřipadá v úvahu.

Náhrada mzdy ne, ošetřovné ano

Rozsah důležitých osobních překážek je poměrně široký a ne vždy si zaměstnanci uvědomují, v jakých případech mají na volno nárok. Nejsložitější jsou právě okolnosti týkající se ošetřování nebo péče o děti do 10 let a ošetřování jiných členů domácnosti (včetně dětí starších 10 let). V těchto případech nemá zaměstnanec nikdy nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Ve většině případů mu však alespoň po omezenou dobu náleží ošetřovné od správy sociálního zabezpečení.

Pokud jde o děti, právo být uvolněn z práce má zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího než 10 let, protože toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz (pokud na toto dítě nepobírá jiná osoba peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek). Tento důvod je běžně znám jako tzv. „ošetřovačka“. Nárok na pracovní volno ovšem zaměstnanci vzniká, i když musí pečovat o zdravé dítě mladší než 10 let, o které se běžně stará někdo jiný, teď však ze stanoveného důvodu péči zajistit nemůže.

Nejčastěji jde právě o případy, kdy matka (nebo jiná fyzická osoba - babička, chůva), která se o dítě běžně stará, nemůže o dítě pečovat, protože onemocní, stane se jí úraz, porodí atp. Zákon pamatuje i na situaci, kdy je matka sice zdravá, ale nechá se hospitalizovat s jedním nemocným dítětem a z tohoto důvodu se nemá kdo starat o dítě (děti) další.

Důvodem je prasklé topení i karanténa, malování ale ne

Dále je zaměstnanec omluven i v případě, že škola, školka, popřípadě jesle, do kterých dítě denně dochází, jsou uzavřeny, protože v nich došlo k havárii, byla vyhlášena epidemie nebo z důvodu jiné nepředvídané události (např. prasklé topení). Toto omluvení se ovšem nevztahuje například na plánované malování školy nebo školky. V takovém případě se očekává, že si rodič zajistí péči o dítě jiným způsobem, protože o události ví předem.

Překážka v práci na straně zaměstnance nastane i za situace, kdy naopak školské zařízení funguje, ale dítě do něj nemůže docházet, protože mu byla nařízena karanténa. V těchto případech je rovněž podmínkou, aby na toto dítě nepobírala jiná osoba peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.

Nejde jen o děti

Nejen péče o malé děti je důvodem omluvení z práce. Stejné podmínky platí, i pokud je u jiného člena domácnosti zaměstnance nezbytné ošetřování jinou osobou z důvodu nemoci, úrazu nebo bezprostředně po porodu.

Za všech vyjmenovaných okolností tedy vzniká překážka v práci a zaměstnanec má zároveň nárok na ošetřovné. O vzniku potřeby ošetřování nebo péče rozhoduje ošetřující lékař dítěte nebo pečující osoby na předepsaném tiskopise „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péči)“. V případě uzavření školského zařízení stejný účel plní „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, vydaná tímto zařízením.

Tyto tiskopisy zaměstnanec předá svému zaměstnavateli a tak mu prokáže svůj nárok na uvolnění z práce a zároveň uplatní svůj nárok na ošetřovné. Zaměstnavatel je povinen zaslat rozhodnutí příslušné správě sociálního zabezpečení, která pak ošetřovné zaměstnanci vyplatí.

Maximálně 60 % denního vyměřovacího základu

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec od 4. do 9. kalendářního dne trvání potřeby ošetřování nebo péče. Četnost čerpání ošetřovného není (např. v rámci kalendářního měsíce nebo roku) nijak limitována. Výše ošetřovného je stejná jako u nemocenského, činí 60 % denního vyměřovacího základu. V  pobírání ošetřovného se rodiče mohou jednou vystřídat. Po skončení podpůrčí doby ošetřovného je zaměstnanec sice i nadále omluven z práce, a to tak dlouho dokud překážka v práci trvá, nemá však již nárok na žádnou finanční pomoc ze systému nemocenského pojištění. Svému zaměstnavateli prokáže trvání překážky „Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) od ošetřujícího lékaře“.

Zákoník práce upravuje ještě jednu překážku v práci, týkající se péče o dítě. Ta je však specifická tím, že v době jejího trvání nemá zaměstnanec vůbec nárok na ošetřovné, protože tato překážka je krátkodobého charakteru. Zaměstnavatel podle ni omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu péče o dítě mladší než 10 let nutné proto, že fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, absolvuje lékařské vyšetření nebo ošetření, které není možno provést mimo pracovní dobu zaměstnance.

Další překážky v práci na straně zaměstnance, ať již s nárokem na náhradu mzdy nebo bez něj, jsou upraveny nařízením vlády 590/2006 Sb. Týkají se například i narození dítěte či doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Toto téma by však vydalo na samostatný článek.

Na dnešní dotaz odpovídaly Nataša Randlová a  Barbora Suchá z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků.