Zaměstnanci, kteří jsou často nemocní, tak prý mohou být kvůli vysokým nákladům propouštěni. Od 1. ledna se vyplácení nemocenské zaměstnancům za prvních 14 dnů přesouvá od státu na zaměstnavatele.

"Dobré je to pouze do té chvíle, pokud zaměstnanec bude nemocný přesně 14 dní pouze jednou v roce. Ministerstvo práce a sociálních věcí si tímto snížilo práci a zaměstnavatele to díky úlevám na pojištění a snížení odvodů nebude stát ani korunu," uvedl prezident komory Petr Kužel.

V prvních třech dnech nemoci lidé opět nebudou dostávat žádné dávky, tedy stejně jako letos v prvním pololetí. Stát jim nemocenskou začne poskytovat až od 15. dne stonání. Do té doby - tedy od 4. do 14. dne nemoci - jim náhradu mzdy budou vyplácet zaměstnavatelé.

Pokud bude zaměstnanec v jednom roce nemocný 14 dní více než jednou, zaměstnavatel již platí vše a zvyšují se mu tak výrazně náklady. Pokud se odečtou neplacené soboty a neděle a první tři dny nemoci, má zaměstnanec ze 14 dnů nárok na sedm kalendářních dnů placené nemocenské. Z těchto sedmi dnů platí polovinu správa sociálního zabezpečení, zaměstnavatel tak zaplatí 3,5 dne.

Kdo na opatření vydělá?

Analytici odhadují, že výhodnost nové úpravy nemocenské bude záležet na nemocnosti u jednotlivých firem. "Myslím si, že firmy, které působí v kvalifikačně náročných oborech, a tudíž zaměstnávají nadprůměrně dobře placené zaměstnance, mohou na tomto opatření vydělat. Nemocnost takových zaměstnanců je výrazně nižší. Naopak firmy, které působí v pracovně intenzivních oborech a zaměstnávají dělníky s nízkou mzdou, mohou tímto opatřením utrpět ztrátu," řekla analytička Helena Horská.

Bič na simulanty

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nový systém bičem na simulanty. "Od zavedení nového systému si slibujeme menší zneužívání nemocenských dávek," řekla Jana Buraňová z tiskového oddělení ČSSZ. Firmy budou podle ní motivovány k boji proti častému marodění svých zaměstnanců. Nejen že si pohlídají, aby se skutečně léčili, ale preventivně jim třeba nakoupí vitaminy nebo zařídí relaxační pobyt. Když ale prevence nezabere, musí nemocní počítat s kontrolou. Ověřovat, zda zaměstnanci dodržují léčebný režim, mohou firmy samy nebo s pomocí pracovníků správy sociálního zabezpečení, dodala.

Podnikatelé nesouhlasí s tím, že stát na ně přesunuje část svých závazků a nákladů. Většina z nich může postupovat tak, že opakovaně nemocného raději kvůli vysokým nákladům propustí. Podnikatelé prý zároveň nemají kapacitu na to, aby kontrolovali, zda zaměstnanci skutečně dodržují léčebný režim. To by podle komory měla dělat ČSSZ, která má ovšem v případě obdržení podnětu na kontrolu 14 dní. "Provádění těchto kontrol podnikateli je pouze další nesmyslná administrativní zátěž a byrokracie pro firmy a může kandidovat na absurditu roku," poznamenal Kužel.

Zneužívání neschopenek

Problém je dnes podle většiny podnikatelů ve zneužívání nemocenské. Lékaři prý lidem napíšou neschopenku, téměř kdykoliv si o to řeknou. "Problém není ani tak na straně zaměstnanců, ale na straně doktorů, kteří na rozdíl od nás v podstatě nejsou kontrolováni, co a jak vystavují," míní Tomáš Kadleček, který podniká v kovovýrobě.

Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že při zachování současné úrovně pracovní neschopnosti přinese nová právní úprava nemocenského pojištění od 1. ledna velkým podnikům úspory řádově ve statisících korun. Pro malé podniky však tato změna bude přinášet významné ztráty už při zachování současné nemocnosti.