V byznysu mají informace o firmě nezastupitelnou roli. A dvojnásob to platí tehdy, když ji chce dosavadní vlastník prodat. Kupce zajímá vše – od seznamu zákazníků přes finanční výkazy až po dodavatele. Majitel prodávané firmy by to nicméně s poskytováním důvěrných údajů potencionálním kupcům neměl přehánět.

V roli zájemce o její koupi by se totiž mohl objevit i člověk od konkurence, jehož primárním cílem by nebyla ani tak koupě společnosti, jako spíš získání klíčových informací, jež by následně využil pro tu svou. Nicméně prodávat podnik úplně bez poskytování informací nejde. Nejlépe je poskytnout zájemcům k dispozici podklady, které byly vytvořeny speciálně pro tento účel.

Zájemci se z nich dozví podstatné informace a prodávající má jistotu, že neposkytl víc údajů, než je nezbytně nutné. Ale i ty jsou nadmíru citlivé a proto je zapotřebí se ještě před jejich poskytnutím k dispozici poradit s právníkem o sestavení smlouvy, která zaváže potencionální kupce k mlčenlivosti o získaných informacích. Jakmile zájemce tuto smlouvu odsouhlasí, není na škodu vzít jej na prohlídku podniku, může to jeho prodej urychlit.

Prodej firmy je nutné ošetřit především mezi zaměstnanci

Otázka utajování se ale netýká jen předávání údajů o podniku možnému investorovi. Protože při prodeji podniku jde v neposlední řadě i o zaměstnance. Jakmile se začne o prodeji vážně jednat, měli by se o tom dozvědět, aby nevznikaly nepodložené fámy a dezinformace.

Prodej firmy totiž není záležitostí několika týdnů, může klidně trvat i rok. A vzhledem k tomu, že lidé mají tendenci zveličovat a hledat senzace za každým rohem, může se tato dlouhá doba stát živnou půdou pro vznik nejfantastičtějších dohadů a teorií. Je vždy lepší zaměstnancům sdělit, že se firma prodává a seznámit je s reálnými důsledky této skutečnosti, než jednání s budoucím investorem tajit až do poslední chvíle.