Článek
Bývalý poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL) se v době, kdy sněmovna v minulém volebním období o tehdejším návrhu antidiskriminačního zákona poprvé jednala, proti jeho přijetí opakovaně ohradil. Nechal se slyšet, že má s předlohou problém z důvodu, že by mohl nutit kupříkladu katolickou církev, aby v budoucnu musela světit také ženy, pokud by o to projevily zájem.
Nyní už nemusí mít strach. KDU-ČSL do stávající předlohy prosadila, že církve a náboženské společnosti budou mít výjimku – návrh jim rovné zacházení se ženami a muži nenařizuje.
„Žádná víra ani smýšlení nemůže být důvodem k diskriminačnímu jednání či omezování lidských práv a svobod. Církve a náboženské společnosti by měly zdůvodnit, proč právě ony by měly mít takovou výjimku a uvést důvody, proč nemohou zákonu dostát,“ uvedla předsedkyně České ženské lobby Lenka Bennerová.
Mnozí aktivní členové a členky katolické církve v tom ale mají jasno – tradice je tradice. „Katolíkem se člověk stává pokřtěním, aktivním katolíkem je ale ze svého dobrovolného rozhodnutí a přesvědčení. Když s pravidly dané církve nesouhlasí, může se přihlásit k jiné, kde ženy-farářky působí,“ říká například pětačtyřicetiletý Jan Pavelka z Prahy.
Zda výjimka v antidiskriminačním zákoně, který bude pro Česko přínosný v každé podobě a za jehož nepřijetí hrozí vysoké finanční sankce od orgánů Evropské unie, zůstane, zatím není jasné. Výjimku by mohl vypustit parlament. Bránit tomu ale zcela jistě budou minimálně KDU-ČSL a konzervativní část ODS.