Kofein obsažený v kávě je, ve zkratce řečeno, látkou s mírnými stimulačními účinky na centrální nervovou soustavu, a díky tomu může ovlivňovat naše chování. Může zasahovat aspekty naší nálady jako je bdělost, odstraňovat pocity únavy a hladu, navozovat nespavost, zrychlovat myšlenkový tok, zlepšovat vybavování z paměti, ale může navodit i pocit úzkosti či předrážděnost.

Vliv na výkon člověka

Četné studie na lidských subjektech ukázaly, že pokud je kofein konzumován v běžných dávkách, zlepšuje schopnost jedince vykonávat práci, při které je vyžadována stálá pozornost, jako je například práce dispečerů, programátorů, operatérů, ale i běžné řízení auta.

Další současné práce potvrdily to, že kofein podporuje tvůrčí myšlení a zpracovávání nových podnětů, má vliv na stanovování si vyšších cílů a zpětnou vazbu přípravy, a zvyšuje celkové množství zpracovávaných informací. Toto zlepšení duševního výkonu je pro nás důležité každý den.

Vzbuzování úzkosti

Vysoké dávky kofeinu, které jsou podávané jednorázově, ovšem mohou navodit i pocit úzkosti. Jsou to ovšem dávky mnohem vyšší, než je množství kofeinu v jedné porci nebo šálku kávy či čaje, jak uvádí ve svých materiálech společnost Nescafé.

Kofeinismus byl definován jako skupina příznaků spojovaná s denním příjmem kofeinu 1000-1500mg, což se blízce podobá příznakům chronických úzkostných poruch. Avšak důkazů o možnosti vztahu mezi pocity úzkosti a pitím kávy najdeme v literatuře jen velmi málo.

Návykovost kofeinu

Alkaloid kofein je v podstatě farmakologicky aktivní látka, stimulující centrální nervový systém. I přes  tyto pozitivní vlivy bývá v každodenním životě kofein popisován jako "potenciální návyková droga". Žádná omezení pro užívání kofeinu nebyla ale zodpovědnými orgány stanovena.

Světová zdravotnická organizace konstatovala, že neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že užívání kofeinu vede k důsledkům, které se objevují při užívání jiných návykových látek. Americká asociace psychiatrů prohlásila, že kofein nesplňuje kritéria spojená se zneužitím drog.

Na rozdíl od neustálého růstu spotřeby drog spotřeba kofeinu zůstává dlouhodobě beze změn. Lidé, kteří omezí nebo zastaví příjem kofeinu, nezažívají abstinenční příznaky, které jsou charakteristické pro drogovou závislost. Přiměřené konzumace se tedy není třeba obávat.