Výhodnější podmínky spojené s příspěvkem se budou pro firmy týkat především obsazení míst lidmi nad 50 let, dlouhodobě nezaměstnanými nebo matkami s malými dětmi a zdravotně postiženými.

V evidencích jihomoravských úřadů práce je asi pětina uchazečů postižených, čtvrtina má víc než 50 let a přibližně každý druhý je nezaměstnaný víc než rok. Počet obtížně umístitelných se ale určuje komplikovaně. Mluvčí úřadu práce v Brně Ivana Ondráková ho odhaduje na čtvrtinu všech lidí v evidenci.

Právě těmto lidem by mohla úprava pravidel pro dotaci nových míst pomoci, soudí ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek. Vychází přitom z dosavadních zkušeností. Už v minulosti některé úřady práce přispívaly zaměstnavateli víc, pokud dal práci některému uchazeči ze zmiňovaných skupin. "Zájem o to u podnikatelů určitě byl," uvedl Marek.

Z loňských 46,5 milionu mají letos na Vyškovsku na aktivní politiku 21 milionů. Navíc deset milionů musí úřad práce zaplatit jako závazky z minulých let. Zbylých deset milionů rozdělí hlavně mezi veřejně prospěšné práce a příspěvky na nová místa. "Zrovna dnes jsme jednali se starosty. Měsíčně teď od nás na veřejně prospěšné práce dostanou jen 3500 korun po dobu šesti měsíců," uvedl Marek. Ještě loni přitom obecní úřady na jednoho pracovníka dostávaly 4500 až 8000 korun.

Znojemský pracovní úřad loni dostal 56 milionů, letos má zatím slíbeno 32 milionů. Podle ředitele Emila Čopfa to nemusí být konečná, přesto bude nutné činnosti aktivní politiky omezit. Méně uchazečů přidělí na veřejně prospěšné práce, zkrátí jim i počet odpracovaných hodin.

V Brně bude na aktivní politiku zaměstnanosti asi o čtvrtinu méně než loni. "Dramatické dopady to mít nebude, podepíšeme méně dohod na vytvoření nových pracovních míst," odhaduje Ondráková. Naopak na Blanensku se rozhodli posuzovat každý případ zvlášť a dávat raději méně peněz, ale na víc vytvořených míst, uvedla ředitelka blanenského pracovního úřadu Jitka Lorková.