Článek
Podle něj rizika pro svrchovanost Ruska "přicházejí zevnitř". Proto se také domnívá, že po skončení bojových akcí v Iráku "je nutné co možná nejdříve překonat rozpory vzniklé mezi oběma zeměmi".
Komentátor televize TVC Alexej Puškov naproti tomu soudí, že "strategická orientace na USA představuje progresivní oslabování Ruska". Podle něj "USA využívají své spojence a nedávají jim nic jako náhradu". "Zřeknutí se doktríny, vícepolárního světa znamená nebezpečí pro svrchovanost Ruska," tvrdí Puškov.
Přední ruský politolog Fjodor Burlackij nevidí příčinu války v Iráku ve snaze o kontrolu nad ropou, ale v tom, že USA zahájily "velkou čistku, při níž svět zbavují totalitních a teroristických režimů". "Rusko musí pokračovat ve spolupráci s USA a soustředit se přitom na řešení vlastních problémů," zdůraznil Burlackij.
Ruská armáda obdivuje americké vedení války
V názoru na válku se naproti tomu shodují téměř všichni vojenští analytici. Obdivují americkou taktiku, strategii i zbraně použité v Iráku a kritizují ruské generály, kteří se "značně zmýlili" v odhadu průběhu války. Špatné odhady armádních špiček měly podle některých expertů podíl i na míře odmítavého postoje Moskvy k válce.
Americká operace v Iráku byla z vojenského hlediska vzorová, tvrdí například vojenský komentátor Alexandr Turov. Podle něj jedním z hlavních příznaků bylo to, že šlo o "humanitární válku". "Američtí vojáci vzkázali potenciálním protivníkům: Nebojujte s Amerikou. Raději se vzdejte. Udělejte to ale rychle a správně," řekl Turov.
Podle něj dali Američané jasně najevo, že "nepřítele není třeba zabíjet, ale stačí jej demoralizovat a on sám odhodí zbraň". Upozornil, že Husajnovi vojáci se vzdávali bez boje, i když zajatců bylo letos podstatně méně než při minulé válce v roce 1991.
Podle politologa Leonida Radzichovského šlo o "správnou válku" z hlediska cílů, metod a výsledků. Hrubé chyby se podle něj dopustilo Rusko, a to tím, že USA nepodpořilo a pokoušelo se překážet. "Bylo to morální a psychologické vítězství USA," prohlásil.
Ruští generálové se mýlili
Předpovědi většiny ruských vojenských expertů, mezi nimiž byli zejména generálové vyškolení ještě v dobách sovětské armády, selhaly. Mnozí čekali dlouhou partyzánskou válku a velké ztráty na životech. Například profesor Akademie vojenských věd, generál Pavel Zolotarjov odhadoval ztráty USA na 15 tisíc vojáků. Maršál SSSR Dmitrij Jazov tvrdil, že "Iráčané jsou podobní jako Rusové u Stalingradu, zatímco morální a psychické kvality spojenců jsou pochybné".
Základem jsou vyspělé technologie
Ruští vojenští experti nyní zdůrazňují, že ve "válce nového typu" Američané vsadili na vyspělé technologie. Všímají si zejména "psychologického vydírání", jímž prý byla hrozba použití "megabomby" MOAB (Massive Ordinance Air Blast), přezdívané "matka všech bomb". Dále poukazují na novinky jako bombu GBU-24 určenou pro likvidaci základen chemických a bakteriologických zbraní, zdokonalený britský tank Challenger-2, v němž bylo od minulé války zdokonaleno 150 prvků, či americký tank Abrams nové modifikace M1A2.