„Oproti roku 2007 vzrostlo průměrné odškodné až o 20 procent, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun.

Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a méně vstřícný postoj dotčených výrobců softwaru,“ řekl Novinkám Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Podle Hlaváče totiž mohou výrobci softwaru žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaných programů. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat.

Nejvíce nelegálního softwaru monitoruje protipirátská organizace BSA v malých a středních firmách do 100 zaměstnanců, a to zejména v kreativních či inženýrských oborech, jako jsou reklamní agentury, kanceláře architektů, designérů a projektantů či výrobních odvětví.

Firmy se snaží o mimosoudní vyrovnání

Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně.

"Málokdo chce riskovat soud a možný záznam v rejstříku trestů. Navíc soud může uložit vysoké pokuty, a dokonce i trest odnětí svobody až do výše pěti let. Navíc samo soudní řízení je velmi stresující a může trvat řadu měsíců,“ řekl Hlaváč.

"S mimosoudním vyrovnáním navíc nemusí vždy souhlasit státní zástupce. Je na jeho zvážení, jestli dohodu povolí. Při zvláště hrubém porušení autorského práva nebo v kombinaci s další trestnou činností státní zástupce žádosti nevyhoví,“ dodal Hlaváč.

Podobně se soudnímu procesu vyhnula společnost zabývající se kovoobráběním, ve které proběhla policejní prohlídka loni v srpnu. Policie v ní zkontrolovala patnáct počítačů. „V počítačích byly podle znalců nelegální kopie počítačových programů společností Microsoft a Autodesk v přibližné hodnotě 300 tisíc korun,“ uvedl Hlaváč.