Označení MP3 přehrávač je ve své podstatě velmi zavádějící. Vychází z ohromné popularity onoho hudebního formátu, zatlačuje však do pozadí skutečnost, že hudební přehrávače už dávno nepřehrávají jen soubory s příponou MP3. Znám člověka na jehož hudební přehrávač v životě soubor MP3 nezavítal, když však na něj přijde řeč, je to zkrátka „moje empétrojka“.

Ostatně i označení hudební přehrávač není zcela na místě, neb většina těchto zařízení je již vybavena malými LCD displeji schopnými zobrazit i vizuální data. Této generaci se poněkud paradoxně začalo říkat MP4 přehrávače, ačkoliv MPEG4 formát narozdíl od svého hudebního kolegy tak rozšířený není.

Polemiku nad názvoslovím však necháme jiným. Dnes nás zajímá boj, který již několik let svádí hudební mobilní telefony s čistokrevnými hudebními přehrávači. Zabývat se budeme otázkou, zda má vůbec smysl pořizovat si ještě dvě jednoúčelová zařízaní namísto jednoho kombinovaného.

Účel světí prostředky

Pro určitou skupinu lidí nepřipadá sjednocení telefonu s přehrávačem v úvahu. Běžci a všeobecně hudbou posedlí sportovci v drtivé většině používají přehrávače. Jeden kvůli hmotnosti, druhý kvůli odolnosti, třetí kvůli upevnění na paži. Je přeci jen velký rozdíl, pokud v kapse poskakuje 100g těžký telefon nebo dvacetigramová empétrojka.

Nejznámější MP3 přehrávač pod sluncem - Apple iPod ve verzi Nano třetí generace.:. Nejznámější MP3 přehrávač pod sluncem - Apple iPod ve verzi Nano třetí generace. Foto: Archiv

I zmíněná odolnost častokrát vítězí. Telefon bývá složen z nepoměrně většího množství částí, je náchylnější k poškození jak pádem, tak i vlivem prachu nebo kapalin. A navíc, pokud například utopíte přehrávač, určitě to vadí méně, než když stihne stejný osud váš telefon.

Na druhou stranu je dobré si přiznat, že pro většinu populace je sjednocení telefonu s přehrávačem multimédií vítaým krokem. Telefon dnes nosíme téměř neustále při sobě, tak proč jej ráno při cestě za prací/studiem nevyužít k troše rozptýlení? Mnozí zařazují mezi hlavní výhody i stálý přehled o stavu baterie, nutnost nabíjet jen jedno zařízení nebo možnost používat headset (sluchátka) i k telefonování.

Otázka podporovaných formátů

Levné přehrávače často rozlousknou jen soubory typu MP3 a WMA. Snad každý hudebně nadaný telefon dokáže to samé, navíc potom přidá ještě AAC včetně podpory pro ochranu DRM. Je tedy možné poslouchat i soubory zakoupené přes internet. Pro telefony hovoří i displej, na kterém si velmi pohodlně prohlédnete seznam písniček nebo interpretů.

Mezi levnými přehrávači a telefony tedy není až tak složité vybrat. Situace se začne komplikovat s navyšující se cenou. Přehrávače postupně rozšíří pole své působnosti na soubory typu OGG, FLAC nebo ASF, které telefony samy o sobě neovládají. Na řadu zde musí přijít instalace dodatečného software, pokud je vůbec možná. Tím však klesá úroveň uživatelského komfortu.

Problém výběru: informace

S výběrem hudebního přehrávače nebývá po technické stránce problém. Výrobce udává podporované formáty, dizvíte se přibližnou dobu přehrávání, zda si zařízení poradí s playlisty, i jakým způsobem se přehrávač krmí hudbou. U telefonů bývají informace o poznání skromnější.

Ani na stránce výrobce kolikrát nezjistíte, jaké funkce pro přehrávání telefon nabízí, obchody potom většinou zajímá jediné – zda umí přehrávat MP3. Takový přístup je velmi nešťastný. Když už si chceme pořídit mobil s vlastnostmi hudebního přehrávače, potom také chceme co možná nejpodrobnější informace.

Hudební telefony Nokia, řada ExpressMusic, se vyznačuje trojicí dobře přístupných tlačítek určených pro přehrávání hudby. V telefonech se zabydlel i 3,5mm jack konektor pro připojení sluchátek.:. Hudební telefony Nokia, řada ExpressMusic, se vyznačuje trojicí dobře přístupných tlačítek určených pro přehrávání hudby. V telefonech se zabydlel i 3,5mm jack konektor pro připojení sluchátek. Foto: Archiv

Kvalita reprodukce

Diskuze na téma kvalita reprodukované hudby není příliš důležitá. Kvalitu ovlivní nohem více použitá sluchátka než přehrávač samotný. Všeobecně (mimo několika málo výjimek) platí, že jsou sluchátka v balení kvalitativně podprůměrná. Kdo tedy chce lepší zvuk, dokoupí si sluchátka zvlášť.

Přesto bychom nějaké ty rozdíly našly. U telefonů se velmi často do zvuku míchají rušivé elementy, jako je praskání při přechodu písniček nebo pískání při zapnutém displeji. Podobné nešvary občas zažijete i s levnými přehrávači, s rostoucí cenou na podobné projevy určitě nenarazíte.

Slovo závěrem

Rozhodně tedy neplatí, že by přehrávače byly nadobro odepsané. Hudební telefony jim však nepříjemně zkřížily cestu, na kterou se všichni vedle sebe nevejdou. Velmi pravděpodobně začnou pozvolna mizet jednoduché „empétrojky“ se základními funkcemi, místo kterých si lidé pořídí radši o málo dražší telefon.

Na opačném pólu tu však vždy budou přehrávače s velkou kapacitou paměti, s rozsáhlým seznamem podporovaných formátů a s velmi dobou kvalitou reprodukované hudby. Přehrávače typu Cowon D2 nebo Archos 605 sotva kdy může mobilní telefon vytlačit. Čím vyšší máte totiž nároky, tím menší kompromisy chcete dělat. A hudební mobil je do jisté míry kompromisem.