Příběh Dead Cells je zcela prostý, a pokud ho hráč nehledá, tak ho ani nebude vnímat. Naopak ti, kteří si libují v odkrývání příběhu jako v sérii Dark Souls, zde budou doma. I tak ale zde příběh nehraje velkou roli, protože tím hlavním lákadlem Dead Cells je hratelnost. Hlavní postava je neznámý vězeň a ten se nachází na ostrově. Vězeň je celkem tichý, a tak občas utrousí pouze nějaké gesto.

Ukázka ze hry Dead Cells

Ukázka ze hry Dead Cells

FOTO: archív tvůrců

Hlavní je ale to, že je nesmrtelný. Má to ale háček. Vždy, když zemře, tak se celý ostrov předělá. Rozmístí jinak protivníky, uspořádá odlišněji jednotlivé úrovně a také speciální předměty a vylepšení se nachází na jiných místech.

Hráč sice přijde o předměty a nějaké bonusy, ale veškerá vylepšení, která si pořídí za speciální buňky, jež občas vypadnou z protivníků, mu zůstanou. Mechanikou ostrova se tak hra řadí mimo žánr Metroidvania také do žánru Roguelike, který se vyznačuje právě procedurálně generovanými úrovněmi.

Ukázka ze hry Dead Cells

Ukázka ze hry Dead Cells

FOTO: archív tvůrců

Tento herní prvek zajišťuje onu návykovost Dead Cells, protože každý průchod po smrti hráče (a že jich je dost) je jiný. Stejně tak se generují i vlastnosti zbraní a předmětů, které hráč postupně nachází.

Před hráči tak na každý průchod čeká zhruba sedm rozlehlých úrovní s různými odbočkami a tajnými místnostmi. Úrovně jsou samozřejmě naplněny protivníky, kteří jdou hráči po krku hlava nehlava. Souboje jsou rychlé a drsné. Pokud ale chtějí hráči i v těch pár vteřinách taktizovat, tak mohou pomocí speciálních předmětů.

Ukázka ze hry Dead Cells

Ukázka ze hry Dead Cells

FOTO: archív tvůrců

Hráč tak má k dispozici vždy dvě zbraně a dva speciální předměty. Těmi své nepřátele seká, střílí, zpomaluje, mrazí či je nechává vybouchnout. Pestrost arzenálu a propojení jejich schopností dává prostor k vytváření ultimátních kombinací, s jejichž pomocí se pak lze protivníky prosekávat jako máslem.

Z toho by si mnozí mohli myslet, že Dead Cells je naopak hrou lehkou, ale opak je pravdou. Obtížnost je zde k dokonalosti vybalancovaná a stejně jako například u Dark Souls si zde za smrt hráč může zcela sám. Protivníci útočí férově a dávají hráči dostatečný prostor pro úskok či blokování příchozího útoku.

Video

Animovaná upoutávka na hru Dead Cells

Zdroj: Motion Twin

To pravé ořechové ale přichází ve chvíli, kdy se souboje účastní mnohem více druhů protivníků najednou. Ve zlomcích vteřin tak musí hráč okamžitě reagovat na dané uskupení nepřátel a podle toho proti nim postupovat.

Nejenže se hra skvěle hraje, ale ona i skvěle vypadá. Ze statických obrázků se může zdát, že to je pouze trochu detailnější pixel art, ale chyba lávky. V pohybu má hra mnoho dnes již tradičních efektů, a tak nejenže simuluje stylizaci z 90. let, ale doplňuje ji o zajímavé efekty post procesu, které vypadají skvěle.

Ukázka ze hry Dead Cells

Ukázka ze hry Dead Cells

FOTO: archív tvůrců

Dead Cells se zkrátka povedlo. Jedinou pihou na kráse je tak právě onen systém náhody, kdy občas ostrov vygeneruje při svém přeskládání až nesmyslně obtížné rozložení úrovní a předmětů. Tohle se naštěstí stává spíše výjimečně a ve finále stačí zemřít, aby se vygenerovala nová sada. Hráči se tak po skvělém Axiom Verge, Ori and the Blind Forest nebo celkem čerstvém Hollow Knightu dočkali další skvělé hry do žánru Metroidvanie.

Dead Cells vyšlo pro osobní počítače a herní konzole Xbox One, PlayStation 4 a Nintendo Switch.

HODNOCENÍ: 9/10

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: