Příběhově nový Homefront nenavazuje na ten starý, ale používá stejný základ. Hraje se z pohledu první osoby a korejské jednotky opět vpadly do Spojených států a okupují je. Hráč se tak ocitá v roli Ethana Bradyho, člena odboje, který nemá menší úkol než vyvolat revoluci a osvobodit tak dříve zaslíbenou zem.

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

FOTO: archív tvůrců

Bohužel po příběhové stránce není nový Homefront tak drsný a surový jako ten původní. Sem tam se objeví poprava někoho bližšího, ale můžou za to hůře napsané postavy, na kterých hráči nezáleží. Přitom dabing postav, včetně jejich technického provedení, se povedl a zde technologie CryEngine šlape jak má.

Jedna z nejlepších věcí na novém Homefrontu jsou zbraně. Ty si lze totiž hodně efektivně modifikovat, a to od hledí, laserových zaměřovačů až po pažby. Přetváření jednotlivých zbraní je skvělé a zavzpomínali jsme tak na první díl série Crysis.

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

FOTO: archív tvůrců

Dále Ethan dostane hromadu menších vychytávek. Mezi ty tradiční patří například zápalné lahve. Najdou se však kurióznější předměty, jako je výbušné autíčko na dálkové ovládání či medvídek, který exploduje, když se k němu nepřítel přiblíží.

Umělá inteligence v přestřelkách však nepatří k té nejlepší. Civilisté se zasekávají za překážkami a protivníci se hráče nesnaží ani oběhnout a překvapit. Během hraní se nám několikrát stalo, že se do nás protivníci netrefili a stříleli úplně mimo. Jestli je toto chyba hry, či výcviku korejských vojáků těžko říct.

Stejně jako například poslední díly ze série Far Cry i Homefront: The Revolution obsahuje tvorbu předmětů či modifikaci zbraní. Nebojí se ani okopírovat koncept zabírání území. Jakmile hráč vyčistí určitou oblast, zabere ji odboj a hráč je za to odměněn například vylepšením ke zbraním nebo náboji.

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

FOTO: archív tvůrců

Bohužel to vše působí jako jakýsi seznam bodů, který si vývojáři následně po implementaci odškrtávali. Jednotlivé mise se záchranou vězňů, eskortováním osob či přepadávání korejských jednotek působí až moc repetitivně.

Zato rozdělení Filadelfie na zóny je skvělý nápad. Ve žlutých zónách se hráč musí plížit davem a zaujmout opatrnější přístup. V červených může rovnou tasit zbraně a kropit korejské jednotky hlava nehlava.

V těch žlutých lze zachraňovat civilisty, kteří jsou šikanováni korejskými vojáky, zneškodňovat nepřátelské dodávky nebo se napojit na televizní vysílání a dát tak lidem sílu k boji proti tyranům. To hlavní se však děje v zelené zóně, která je střežena nejlépe. V ní se totiž nacházejí ti největší pohlaváři ze strany okupovatelů. Logicky tedy nejdůležitější cíle k zneškodnění.

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

Ukázka ze hry Homefront: The Revolution

FOTO: archív tvůrců

Na Homefront: The Revolution se hodně projevil problematický vývoj, který titul sužoval. Přitom kdyby byla většina prvků dotažena mnohem lépe, jednalo by se  s jistotou o nadprůměrný titul. Takhle se však jedná o promrhaný potenciál se spoustou chyb, který sice neurazí, ale ani nenadchne. Bohužel to nezachrání ani kooperační mise pro čtyři hráče.

Homefront: The Revolution vyšel pro osobní počítače a herní konzole Xbox One a PlayStation 4. Rozhodně potěší kvalitní česká lokalizace formou textů a titulků.

HODNOCENÍ: 5/10

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: