Zatímco v evropském průměru systém PEGI zná zhruba polovina respondentů, v Česku to byla pouhá čtvrtina. Navíc jen sedm procent rodičů deklaruje, že tento systém reálně využívají při pořizování her svým potomkům.

"O to spíš tato statistika zaráží při vědomí, že více než polovina dětí ve věku 10-15 let a více než třetina ve věku 6-9 let hraje alespoň občas hry, které by se jim z hlediska věkového hodnocení vůbec neměly dostat do rukou," uvedla společnost Scio, která shrnutí výsledků průzkumu zveřejnila.

Analýza nákupního chování rodičů přitom ukázala, že děti z 1. stupně základních škol jsou téměř v polovině případů u nákupu hry, takže se zřejmě podílejí na výběru. Ve srovnání s evropským průměrem je však v tuzemsku dvojnásobek rodičů dětí ve věku od šesti do devíti let, kteří raději počítačové hry svým potomkům vůbec nekupují.

Rozporuplný postoj ke hrám

Postoj tuzemských rodičů k počítačovým hrám je poměrně rozporuplný. "Zatímco podíl pozitivního hodnocení her většinou osciluje kolem evropského průměru, rodičů, kteří hodnotí hry negativně, je u nás výrazně více než ve zbytku Evropy," stojí ve zprávě.

Čeští rodiče na hrách oceňují především jejich zábavnost, uvedlo to 78 procent dotázaných. Osmapadesát procent si cení prohloubení prvku soutěživosti a zhruba polovina posílení kreativity. Pouze necelá pětina rodičů přitom u svých dětí pozoruje, že se v důsledku hraní her zvyšuje jejich agresivita.

Do průzkumu organizace ISFE se zapojilo několik tisíc respondentů ze šestnácti evropských zemí. V Česku se ho zúčastnilo 651 lidí.